Osobnost a její vlastnosti

Osobnost a její vlastnosti

Z psychologického hlediska je osobností každý člověk

vyznačuje se souhrnem psychologických vlastností, které jsou příznačné jedinému člověku

souhrn psychologických vlastností tvoří tzv. organizovaný celek a projevuje se v jednáním, chováním člověka

začíná se vyvíjet okolo 3 roku života

Vývojové etapy osobnosti

Prenatální - od početí až po první okamžiky po porodu. I doba před splynutím buněk (dědičné dispozice)

Kojenec – trvá do 1 roku

Batole – do 3 let

Předškolní věk – do 6 let

Školní věk – od 6 do 15 let

Adolescence – od 15 do 20 let

Dospělost

Etapy kojenec a batole je tzv. RANÉ DĚTSTVÍ.

Prenatální období

v době před početím je důležité proto, že se v buňkách vytváří předpoklady pro vytváření tzv. vrozených dispozic (vnitřní a vnější dispozice)

nepříznivé vlivy, které mohou poznamenat vytváření vrozených dispozic jsou alkohol, nicotin, nezdravý způsob života, stres, virová onemocnění, rentgen…

důležitý je dobrý psychický stav matky a také její pozitivní vztah k nenarozenému dítěti, protože od 16. týdne začíná být plod aktivní a vnímá okolí (reaguje na světlo tmu, zvuky, hlas matky..)

Rané dětství

důležitá je skutečnost že dítě je dlouho po narození nesamostatné, bezbranné, odkázané na pomoc jiných

Novorozenec

do 3 měsíce

nepodmíněné reflexy (vrozené): sací, obranný reflex očního aparátu (mrkání), uchopovací

začíná se učit podmíněným reflexům: orientační, hlasový projev vynutí si pozornost, rozlišování tváří vytváří si vztah k člověku, kterého vidí nejčastěji

Kojenec

po 3 měsících se začíná pohybovat (zvedá hlavičku, převaluje se)

reaguje na pestré věci, začínají růst zuby, rozvíjí se jeho sociální vztahy (komunikace)

broukání.. 1. slabiky (pa, ta, ma, ba) 1. slůvka (mama, baba)

od 4. měsíce se objevují 1. náznaky úsměvu, reaguje na svůj obraz v zrcadle

1. hra hází hračkou

Batole

od 1. roku začíná chodit

řeč – formování sociálních vztahů

rozvoj tělesných i psychických dovedností (myšlení, vnímání), objevuje se i první období vzdoru

Předškolní věk

do 6 let

hlavní činitel zůstává rodina, kde získává 1. sociální vztahy, uvědomuje si základní povinnosti a práva

důležitá je kontrola – dítě se učí samostatnosti a odpovědnosti

další činitelé – mateřské školky nový kolektiv, učí se novým sociálním vztahům s vrstevníky

učí se děkovat, prosit, vyrovnávat se s rozdíly…chce se vyrovnat ostatním dětem

příprava na vstup do školy – 5 rok života ŠKOLNÍ ZRALOST

Mladší školní věk

od 6 do 11 let

nástup do školy, přicházejí první povinnosti

dospělý se stává skutečnou autoritou, objevují se první pocity úspěchu a neúspěchu

uvědomuje si, že dospělí nejsou bezchyby, začíná se na ně dívat kriticky

první příznaky přicházející puberty a také přichází druhé období vzdoru

Starší školní věk

do 15 let

přechod z 1. stupně na 2. stupeň školy, zvyšují se nároky ze strany rodičů

hledá pochopení jinde (spolužáci) problémy s návykovými látkami, chce se vyrovnat starším spolužákům

puberta dříve u dívek (tělesné změny), chlapci (mutace)

Adolescent

do 20 let

psychicky vyzrálejší, profesní příprava na další studium

není vyhrazena orientace co dál jestli studium nebo povolání

dlouhodobější zájmy, vyhraní si své schopnosti

Období časné dospělosti

do 25 let

žena si musí uvědomit jestli chce děti či kariéru

Období střední dospělosti

do 55 let

mělo by docházet k realizaci v zaměstnání

má i více času na sebe, ale na druhé straně stárnou člověku rodiče, děti dorůstají

okolo 50 roku života objevuje se obava o zdravotní stav obava ze ztráty zaměstnání

člověk se musí připravit na odchod do důchodu a musí na něj šetřit

Pozdní dospělost

ze začátku to lidé vítají jsou rádi, poté přijdou na to, že jim chybí styk s lidmi, náplň času

člověk začne trpět pocitem samoty, člověk má pocit zbytečnosti

objevuje se nabídka univerzit 3. věku, kurzy na počítače, nabídka spolků, klubů

důležitá je v tomto období rodina, která o člověka musí projevovat zájem

Rozvíjení osobnosti

Motivy – Motivace

souhrn všech hybných činitelů, které nás vedou k určitým reakcím a k určitému chování, nebo nás naopak v určitých činnostech brzdí

Motiv – potřeby, zájmy, postoje, emoce a hodnotová orientace

Motivy rozlišujeme

a)      vnitřní potřeba (hlad)

b)      vnější pobídka (chuť)

c)      cíl

Motivační síla

důvod proč něco děláme, př. výběr práce do školy, televize, přátelé - stojí proti sobě

motivační síly mají dovést k cíly, mají určitou intenzitu a směr a volíme mezi nimi na základě určitých okolností, zkušeností i věku.

Potřeby

dělíme je na 2 skupiny

Základní (= primární)

potřeby nezbytné pro zachování životních funkcí a života vůbec

jsou typické pro živočišnou říši (jíst, pít, dýchat, vylučovat, chránit se)

Sociální (= sekundární)

potřeba jistoty, pocitu bezpečí, potřeba činnosti, změny a podnětu, potřeba sociálního styku, potřeba výkonu a společenského uznání

Poznávací a estetická

zůstává člověku po celý život, estetická potřeba je a kterou nikdo nezanedbává (pěkný byt, pěkné oblečení) je ale také i hodně problematická není např. pořádek ve škole, v přírodě

Potřeba seberealizace a splnění cílů

potřeba seberealizace je spojena s potřebou výkonu

S potřebami jsou spjaty i další části motivace.

Zájmy

jsou dány skutečnostmi, můžou být poznávací, sportovní, každý zájem se pro člověka stává závislostí

Postoje

jsou to naše osobní projevy k určité věci, činnosti, může být kladný a záporný

postoj není vrozená dispozice, nejdříve si ho vytváříme vlivem okolí a potom na základě vlastních zkušeností

Návyky

získané způsoby reakce a chování v určitých situacích, vykonáváme je spontánně a bez vědomého rozhodování

Schopnosti

souvisí s otázkou jak dobře určitou činnost vykonáváme

jsou psychické vlastnosti, které umožňují, aby se člověk naučil určitým schopnostem a dobře je vykonával

Schopnosti máme

schopnost rozlišovat barvy

notorické schopnosti

schopnost vyjadřovat se

Rozvinuté a používané schopnosti vytvářejí dovednosti.

Dovednost

pohyb rukou, zápěstím…schopnost psát, šít, držel lžíci

rozlišit barvy…můžu jezdit autem

Vlohy

jsou to biologické, vrozené předpoklady pro utváření schopností

Inteligence

schopnost něčemu se naučit, něco poznávat a na základě poznaného a naučeného řešit problémy

všeobecná schopnost jedince přizpůsobit své myšlení a chování vědomě situaci

Druhy inteligence

vrozená – získané

získaná

učením se rozvíjí a naučí se to použít lidé, kteří jsou vysoce nadaní dokáží získat mnoho informací, ale jen minimum dokáží využít

Hranice

↑ vysoký nadprůměr

Podprůměr

Debilita – lehký podprůměr

- dá se něco naučit sčítat, odčítat, ale jen základ, je vychovatelný, zvladatelný

Idiocie – podprůměr

- člověk neumí psát počítat, ale dá se vychovat

Imbecilita

- člověk se o sebe nedokáže postarat

Stadia podprůměru mají fyziologickou příčinu mohou být i vrozené.

Intelekt

inteligenční schopnosti a k nim se řadí veškeré vědomosti a dovednosti a opět souvisí s tím jak je umíme použít = celkový obraz člověka

Kreativita tvořivost

inteligence na určité úrovni člověka, který má fantazii, vnímání a myšlení an takové úrovni, že ej schopen vymýšlet necínového

př.: architekt, konstruktéři…

Rysy osobnosti

povahové vlastnosti

jsou to povahové vlastnosti, které se projevují určitým způsobem prožívání, chování, jednání. Tvoří individualitu člověka a v průběhu života jsou poměrně stálé. Uzce souvisí s charakterem a temperamentem

základní rysy:

přizpůsobivost

družnost

živost citových projevů

dominance (sklon vést) nebo submise (podřizování se)

toto si přivádíme už z dětství, když se o děti přehnaně rodiče starají tak z nich budou ti co se budou spíše podřizovat

aktivnost, pasivnost

aktivní člověk nemá pocit nudy, prázdna, nesoustředí se jen na jednu oblast činnosti

odolnost k zátěži

vytrvalost

sebehodnocení

vztah k lidem

odpovědnost

charakter

určuje tu část osobnosti, která umožňuje řídit jednání člověka podle společenských a morálních požadavků

souvisí s povahovými vlastnostmi

svědomí

člověk něco udělá a pak zjistí, že je to proti zásadám

světový názor

životní filozofie, životní síla, co od života očekávám a musím něco udělat

temperament

starší než psychologie, používalo se v období antiky…hippokrates rozdělil do 4 skupin lidi

o       Krev – Sangvinik

o       Žluč – Cholerik

o       Černá žluč – Melancholik

o       Hleny – Flegmatik

Jeho dělení nebylo úplně správné.

Nové dělení:

Extrovert

Cholerik Sangvinik

Labilní Stabilní

Melancholik Flegmatik

Introvert