Poznávací procesy – paměť, myšlení a řeč

Poznávací procesy – paměť, myšlení a řeč

Paměť

- je spíše psychická vlastnost.

- Projevuje se:

a)      vštípením

b)      uchováním

c)      vybavením – reprodukováním

d)      znovupoznáváním toho, co jsme prožívali.

- Paměť uchovává naše minulé zkušenosti, umožňuje nám využít předchozí zkušenosti k přítomnému jednání a k přípravě budoucí činnosti.

Myšlení

- je zprostředkované, odvozené, zobecněné.

- Na myšlení má vliv i minulá zkušenost.

- Dovoluje vystihnout hlavní stránku jevu.

- Je řešením problémů – myšlení na vyšší úrovni:

a)      přeformulování – různé, podle vědních oborů

b)      modelování – je přístupnější (př. model rakety)

c)      schéma řešení – návod a postup, pořadí operací

T Piaget – rozdělil vývoj myšlení:

senzomotorické – od narození do 2 let – dítě nepromýšlí co dělá

předoperační – od 2 do 7 let – dítě nemá logické myšlení a chybí mu kritičnost a realismus, myšlení je názorné (počítání na prstech), dítě není schopné pochopit zpětný postup

konkrétní operace – od 7 do 11 let – dítě má vytvořenou soustavu symbolů (číslice 2 jsou 2 prsty – už je nemusí vidět), myšlení je vázané na konkrétní zkušenosti

formální operace – od 12 let nahoru – myšlení se podobá myšlení dospělého, vytváří více hypotéz

- Vývoj myšlení je ovlivněn zráním mozkových struktur, dítě je aktivní ve svém vývoji.

Řeč

- slouží ke komunikaci – vzájemný styk, působení (výzva, příkaz, zákaz), dorozumění, sdělování a předávání zkušeností.

- Řeč učinila myšlení složitější.

- Komunikace: (nejprve neverbální a pak verbální)

a)      verbální – psaná a mluvená řeč

b)      neverbální – řeč těla, obrazy

- Je vytvořena soustavou znaků – slovo má obsah a smysl. Řeč odráží prostředí ve kterém žijeme.

- Řeč má funkci:

a)      označovací

b)      výrazovou – vnitřní pocity a stavy

c)      vybízecí

- Metalingvistické faktory – dotvářejí to, co bylo řečeno:

a)      intonace

b)      zabarvení hlasu

c)      situační projev

d)      neverbální projevy

- Vývoj řeči:

• 4 – 6 měsíců – broukání, mam, baba

dítě si má více všímat koncovek, ale věnujeme větší pozornost kmenu slova. Důležité je jak se na dítě mluví a jak často – důležité pro rychlé osvojení řeči.

T Rozlišujeme aktivní a pasivní slovník. Dítě do 6 let se naučí více než za celý život. Ve třech letech by dítě mělo mluvit.

• Ze slovních druhů si osvojí podstatná jména a slovesa, mezi 2 a 3 rokem zájmena. Ve 3 letech začínají otázky.
• Ve 4 letech by mělo umět barvy, adresu, datum narození.

T Řeč se učí nápodobou.

• Řeč po 6 letech – školní praxe

T ve škole je málo času na povídání. Měla by se procvičovat v češtině. Učitelův projev srozumitelný (věku žáků), vysvětlit, že né vše musí být pravdivé, že vše nelze vyjádřit slovy, děti by se neměly pedantně opravovat – dítě mluví ve škole jinak než doma. Ve škole spisovná čeština s přihlédnutím k dialektu.