Vývoj osobnosti. Mechanismy ontogeneze. Periodizace vývoje. Teorie S. Freuda a E. H. Eriksona

Vývoj osobnosti. Mechanismy ontogeneze. Periodizace vývoje. Teorie S. Freuda a E. H. Eriksona

Vývoj osobnosti

Vývojem osobnosti se zabývá vývojová psychologie jejíž předmětem je – studium vývojových změn, ke kterým dochází v jednotlivých oblastech lidské psychiky, snaha porozumět mechanismům jejich vývoje.

Vývoj lidské psychiky je závislý na:

a)      dědičnosti – každý jedinec získává genetický program, jehož základem je gen, geny tvoří chromozomy (23 párů chromozomů),

22 párů = autozomy – mají stejný tvar,

23. pár = heterozomy – mají různý tvar – mají informaci o pohlaví,

matka předává XX a otec XY,

genotip = celá genetická výbava,

některé geny se ve vývoji vůbec neuplatní,

polygenní dědění (více genů) = inteligence, temperament, mechanická paměť, asertivita, extroverze,

dědíme určitý limit, který se projeví v prostředí,

dědičnost limituje prostředí.

b)      prostředí – člověk je jím formován, přizpůsobuje se mu a naopak

socializace = interakce jedince a sociálního prostředí

rodina = primární socializační faktor – ovlivňuje řeč a myšlení, vlastnosti (schopnosti, rysy, charakter), předává postoje (k majetku, vzdělání), učí sociálnímu jednání,

další socializační faktory – skupina vrstevníků, školní třída, média…

Mechanismy ontogeneze

1. zrání - změny, které jsou určovány vnitřními biologickými činiteli, nezávisle na prostředí

- genetika – člověk dědí program v jakém pořadí se budou genetické změny projevovat

2. učení – změny, které se týkají jedince v souvislosti s prostředím

- změny psychických procesů a vlastností navozené vlivem zkušenosti

Periodizace vývoje

Obecné znaky vývoje psychiky:

- vývoj probíhá v na sebe navazujících fázích,

- vývoj není plynulý – probíhá ve skocích – např. u řeči,

- vývoj je vzájemné působení somatického a psychického,

- vývoj je u každého jedince jiný.

Vývoj lze rozdělit na:

a)      motorický

b)      kognitivní – vnímání, myšlení, řeč

c)      sociální

Etapy vývoje:

Prenatální

Novorozenecký

Předškolní

Mladší školní věk

Období dospívání

a)      pubescence

b)      adolescence

Období dospělosti

a)      časné

b)      střední

c)      pozdní

d)      stáří

Teorie E. H. Eriksona

- 8 vývojových fází – v každé fázi konflikt kladné a záporné tendence, vyřešení konfliktu posunuje jedince ve vývoji dál.

1. základní důvěra X základní nedůvěře

T 0 – 1 rok

- zpočátku dítě není schopné rozlišovat vnější a vnitřní podmínky (až ve 4 měsících)

- vyřešení konfliktu závisí na – kvalitě péče, pokud lidé reagují na jeho potřeby získává důvěru, o dítě mají pečova 1 nebo 2 osoby

2. autonomie (samostatnost) X studu a pochybení

T 1 – 3 roky

- rozvoj motoriky – chození, manipulace s předměty, regulace vyměšování, uvědomění autonomie

- vyřešení konfliktu závisí na – rodiče by měli kladně reagovat na úspěchy, pokud je dítě káráno vznikají u něj pochyby o sobě samém

- stud – je reakce na kritiku osob

3. iniciativa X vině

T 3 – 6 let (předškolní věk)

- dítě je iniciativní ve hře, naráží na iniciativu druhých

- neřešení vede – ke sklonu k moralizování a nedostatku iniciativy (útěk do nemoci)

4. výkonnost X pocitu méněcennosti

T 6 – 11 let (mladší školní věk)

- výkonnost nejvyšší forma aktivity

- soustavný neúspěch vede k pocitům méněcennosti

5. identita X zmatenosti rolí

T 12 – 19 let (pubescence, adolescence)

- otázky o smyslu života, proč tu jsme, jaké hodnoty…

- vyřešením je přijmutí role s povinnostmi a odpovědností

6. intimita X osamělosti

T 20 – 30 let

- navazování vztahu – předpokladem je sebedůvěra

7. generativa X stagnaci

T 30 – 35 let (období vrcholné výkonnosti)

- snaha být někomu nápomocen, péče o potomstvo

- ženy - rodina

- muži – profese

- lidé, kteří stagnují jsou egoisté

8. integrita já X zoufalství

T kolem 40 let (krize středního věku)

- ženy – syndrom prázdného hnízda (odchod dětí), menopauza

- muži – druhá míza (nové sexuální vztahy), pochybují o smyslu v rodině a v práci

- ten kdo má integraci já – vidí smysl, má radost ze života, překonává nesnáze

- ten kdo nemá integritu já – se zabývá otázkou smrti, nevidí smysl práce ani života, mění styl života