BEZPEČNOST PŘI PLAMENOVÉM SVAŘOVÁNÍ KOVŮ

BEZPEČNOST PŘI PLAMENOVÉM SVAŘOVÁNÍ KOVŮ

Bezpečnostní opatření pro obsluhu, nastavování, programování, údržbu a opravu zařízení pro plamenové svařování kovů a řezání kovů kyslíkem, navařování, termické nástřiky (dále jen plamenové svařování). Platí i pro další zpracování kovů, při kterém je použito spalování hořlavého plynu (pájení, ohřívání, žíhání, kalení, rovnání apod.).

Přeprava a umístění plynových lahví na pracovišti

Přeprava plynových lahví

Všechny nádoby musí být chráněny před nárazem a pádem. Nesmí se s nimi házet, ani valit je po jejich plášti.

Pro dopravu nádob na plyny silničními vozidly platí Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).

Nádoby na plyny se nesmí přepravovat společně se žíravinami,

uloženými v rozbitelných obalech (např. skleněných balonech). Dále pak

s hořlavými kapalinami, s látkami výbušnými nebo s předměty plněnými výbušnými látkami.

Kyslík se nesmí dopravovat společně s mastnými látkami (např. mazadly, tuky apod.).

Doprava nádob na plyny nákladními výtahy je dovolena jen za náležitých bezpečnostních opatření. Nádoby je nutné zajistit zejména proti převržení a samovolnému posunutí.

Pro dopravu nádob na plyny zvedacím zařízením (jeřáby apod. ) platí příslušné předpisy. Jednotlivé láhve lze dopravovat zvedacími zařízeními, pokud jsou vybaveny ochranným kloboučkem otevřeným, konstruovaným a odzkoušeným pro tyto účely.

Pro manipulaci a přepravu acetylenových lahví vyplněných litou porézní hmotou lze použít vysokozdvižných motorových vozíků. Při používání motorových vozíků k dopravě nádob na plyny platí též ČSN 26 8805.

Přenášet láhve o celkové hmotnosti větší než 50 kg smějí nejméně dvě osoby (pouze muži), fyzicky pro tuto práci způsobilé. Doporučuje se přenášet láhve na nosítkách, která jsou pro tento účel upravena.

Tlakové láhve po dopravě na pracoviště uzavřenými vozidly se musí před zahájením svařování nebo řezání vyložit. V pojízdných dílnách mohou tlakové láhve zůstat i podobu svařování za těchto podmínek:

a) ve vozidle nejsou více než 2 tlakové láhve, ze kterých se odebírá plyn, a 2 tlakové láhve zásobní;

b) jsou umístěny u vstupu do úložného prostoru vozidla;

c) jsou samostatně uchyceny zařízením, které lze snadno uvolnit;

d) při odběru plynu nesmí být v prostoru vozidla prováděny žádné práce;

e) u podlahy v prostoru umístění lahví je větrací neuzavíratelný otvor velikosti alespoň 100 cm' a další otvor o velikosti nejméně 100 cm² je ve střešní části vozidla nebo těsně pod ní;

f) ve skříni vozidla nejsou uloženy látky nebo materiály, které mají sklon k samovznícení;

g) ve skříni vozidla nejsou uloženy hořlavé látky nebo materiály společně se zdrojem zapálení;

h) vozidlo je vybaveno alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem práškovým o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg umístěným tak, aby byl dostupný zvenku.

Umístění plynových lahví

Láhve se musí vždy umístit tak, aby byl k nim volný přístup a musí se zabezpečit proti převržení, pádu a nebo odvalení stabilními a nebo přenosnými stojany, třmeny, řetězy, objímkami a nebo kovovými pásy, každá samostatně tak, aby v případě potřeby bylo možné láhve rychle uvolnit.

Po dobu svařování musí být tlaková láhev v dohledu svářeče, popřípadě jiné osoby zúčastněné na svařování.

Láhve se nesmí umísťovat:

Kde by je mohly převrhnout pohybující se části svařovacího zařízení, dopravní prostředky apod..

=> Kde by bránily vypnutí elektrického proudu a nebo bránily případnému ochlazování láhve vodou. Nesmí být umístěny v blízkosti kanálu elektrorozvodu, aby při případném hašení požáru voda nevnikla do kanálu.

=> Do pracovní jámy.

=> Do prostorů s nebezpečím požáru a nebo výbuchu. Při každém opuštění pracoviště se z těchto prostorů musí odstranit hořáky a hadice přívodu plynů.

Zakazuje se umisťovat provozní a zásobní láhve v bytech, ve sklepích, v suterénních prostorech, v průchodech a průjezdech, na únikových cestách a schodištích, na půdách, v kancelářích, šatnách, kuchyních, jídelnách, sociálních zařízeních, garážích, kotelnách, světlících, v objektech s hořlavými konstrukcemi, v nevětraných a obtížně přístupných prostorech a na veřejně přístupných místech.

Pokud se pracuje na pracovišti s více soupravami na plamenové svařování, musí být láhve pro jednotlivé soupravy vzdáleny od sebe nejméně 3 m a nebo musí být odděleny pevnou nehořlavou stěnou (třída hořlavosti A podle ČSN 73 0823.

Vzdálenost lahví a sudů od topných těles a sálavých ploch musí být taková, aby povrchová teplota nádob nepřekročila hodnotu 50 °C (s výjimkou metylchloridu + 25 C ). Od zdrojů otevřeného ohně musí být láhve nebo sudy vzdáleny nejméně 3 m (pokud výrobce zařízení nestanovil jinak).

Když jsou láhve vystaveny sálavému teplu, musí být chráněny nehořlavou zástěnou vzdálenou od láhve nejméně 0,25 m, přesahující výšku láhve o 0,2 m a šířku láhve o 0,1 m.

V jedné provozní místnosti umístěné ve vícepodlažním objektu může být nejvýše 12 lahví (přepočteno na lahve s vnitřním objemem 50 1) stejného nebo různého druhu plynu. Jestliže požární úsek obsahuje více provozních místností, nesmí být celkový počet lahví v jednom požárním úseku větší než 24 lahví (přepočteno na lahve s vnitřním objemem 50 1).

V jedné provozní místnosti umístěné v jednopodlažním objektu není pro nejedovaté a nežíravé plyny počet lahví omezen, pokud mezi jednotlivými skupinami lahví ( u hořlavých a hoření podporujících plynů maximálně 6 lahví, u ostatních plynů maximálně 24 lahví) je vzdálenost alespoň 10 m.

1.3 Skladování plynových lahví

Na dveřích skladů musí být vyvěšena tabulka s označením druhu plynu, se zákazem kouření a vstupu s otevřeným plamenem a se zákazem vstupu nepovoleným osobám.

Ve skladu lahví s hořlavými a hoření podporujícími plyny, popř. i před

vchodem do těchto skladů, musí být umístěny hasicí přístroje vhodného typu.

Ve skladu a do vzdálenosti nejméně 5 m od skladu lahví je zakázáno ukládat jakékoli hořlavé látky a provádět práce se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru nebo výbuchu bez Příkazu k provedení práce se zvýšeným nebezpečím.

Manipulační uličky při skladování lahví musí být široké nejméně 1 m.

Ve skladech, kde jsou skladovány společně v jedné místnosti plné i prázdné láhve, musí být láhve uloženy odděleně. Místa pro uložení lahví musí být označena tabulkami: PLNÉ LÁHVE a PRÁZDNÉ LÁHVE.

Rozvod plynů

Při větším odběru plynu se používají baterie lahví (spojem 3 lahví a více), zásobníky, vyvíječe acetylenu a centrální rozvody. Pro jejich obsluhu musí být na pracovišti vyvěšen návod k obsluze a požární řád.

Odběr plynu z centrálního rozvodu je dovolen:

a) z acetylénového potrubí pouze tehdy, je-li potrubí pod tlakem;

b) z kyslíkového potrubí pouze tehdy, pokud je přetlak v potrubí stejný nebo vyšší, než je předepsaný přetlak pro plamenové svařování.

2.1 Vyvíječe acetylenu

Používání a manipulace s vyvíječi acetylenu a skladování karbidu musí být v souladu s platnými předpisy (ČSN 69 4911). Svářeč, který obsluhuje vyvíječ acetylenu, musí mít ve svářečském průkazu záznam o oprávnění vykonávat tuto činnost.

Při svařování se vyvíječe acetylenu považují za prostor s nebezpečím výbuchu s následným požárem.

Přenosné vyvíječe acetylénu určené pro svařování se mohou používat jen:

a) v dobře větraných prostorech s minimálním objemem 100 m³ (v případě jiného technického řešení je nutné prokázat, že bylo dosaženo minimálně stejné úrovně požární bezpečnosti);

b) s vyznačením umístění vyvíječe bezpečnostními tabulkami;

c) se zajištěním ochrany před nežádoucí manipulací se zařízením.

2.2 Bezpečnostní předlohy pro acetylénový rozvod

Na jednu předlohu se může připojit pouze jeden samostatný hořák a nebo jedno zařízení s více hořáky, např. řezací stroj. Výkon připojeného samostatného hořáku nebo zařízení s více hořáky nesmí být větší, než je výkon předlohy.

Suchá předloha se připojuje na konec rozvodu, tj. na redukční ventil, odebíráme-li plyn z láhve, nebo na uzávěr plynového rozvodu.

Vzdálenost bezpečnostních předloh od plamene musí být nejméně:

u vodních předloh 3 m

u suchých předloh 1 m

Před započetím práce se musí svářeč přesvědčit, zda je vodní předloha naplněna vodou. Pokud není, musí ji doplnit vodou na předepsaný stav. Při kontrole stavu nebo při plnění předlohy musí být vstupní ventil plynu (přívod plynu) uzavřený a ventil na odběr plynu otevřený.

Pokud vnikne plamen při zpětném šlehnutí až do vodní předlohy, musí se ihned uzavřít ventil přívodu plynu. Svářeč musí ihned po uhašení plamene doplnit vodu v nízkotlaké vodní předloze na předepsaný stav.

Ve vysokotlaké vodní předloze musí pověřený pracovník nahradit poškozenou membránu membránou novou, která je stejného provedení jako původní a doplnit vodu na předepsaný stav.

Těsnost membrány musí svářeč kontrolovat (pěnotvorným roztokem) každé tři měsíce.

Zamrzlé vodní předlohy se rozmrazují horkou vodou nebo jiným vhodným ohřevem do teploty 100  C, nikdy však ne plamenem.

Proti zamrznutí vody v předlohách se do vody přidává glycerín, glykoly a nebo jiné vhodné prostředky, které nevytvářejí s acetylenem nebezpečné sloučeniny (např. FRIDEX) a které snižují bod tuhnutí vody.

Obsluha lahvi na plyny a jejich příslušenství

3.1 Láhve na plyny

Vznikne-li pochybnost, zda láhev obsahuje plyn na který je určena, nesmí se používat.

Láhev musí být při odběru acetylenu v poloze svislé, nebo musí být nakloněna ventilem vzhůru v úhlu nejméně 30° od vodorovné roviny, aby s plynem nebyl strháván aceton.

Odběr propan-butanu v plynné fázi je možný pouze tehdy, je-li láhev ve svislé poloze, uzávěrem nahoru. (Odebírat propan-butan v jiné než svislé poloze musí umožňovat dokumentace k provozovanému zařízení.)

S odběrem acetylenu z láhve se smí začít až po uplynutí alespoň jedné hodiny po dopravě láhve na pracoviště. Tato podmínka neplatí v případě, že lahve jsou dopravovány ve svislé poloze a před použitím se nepokládají.

Acetylén se musí z láhve odebírat stejnoměrně v množství, které nepřesahuje 1 000 litrů za hodinu. Je-li hodinová spotřeba větší, je nutno zapojit více lahví.

Z velikosti dovoleného odběru acetylenu z jedné láhve 1 000 litrů za hodinu plyne, že je možné použít svařovací hořák nejvýše s nástavcem 6-9. Jeho hodinová spotřeba je při nastavení ostrého plamene okolo 900 litrů za hodinu. Už svařovací nástavec 9-14 má průměrnou spotřebu 1 150 litrů za hodinu při nastavení středního plamene. Spojení dvou acetylenových lahví je možné provést jednoduchou spojkou, která je běžně dostupná..

Za redukčním ventilem acetylenu nesmí být překročen nejvyšší dovolený pracovní přetlak 1,5 baru. Omezeni provozního přetlaku acetylenu má zabezpečit, aby nenastala polymerace a rozklad acetylenu s následnou explosí láhve. Druhým předpokladem předejití explosi je nepřekročení ohřátí acetylenu v láhvi nad 50 C.

Při odběru acetylénu z láhve je svářeč povinen kontrolovat, zda se láhev neohřívá. Pro případ exotermické reakce v láhvi musí být písemně stanoven postup pro nakládání s tlakovou lahví. Teplota se běžně kontroluje rukou. (Ruka vydrží dotyk s tělesem ohřátým do 50 °C.) Pokud dojde k ohřevu láhve nad 50 °C, musí se láhev začít okamžitě chladit.

a) Pokud dojde k samovolnému ohřevu láhve k hranici 50 °C, lahvový ventil se uzavře, redukční ventil se odpojí, láhev se co nejrychleji odstraní z pracoviště na volné prostranshň a ihned se přikročí k jejímu ochlazováni stříkáním vody a nebo ponořením do vody. Láhev se musí chladit do té doby, dokud se nezjistí trvalý pokles teploty po přerušení ochlazování. Volné prostranství, na kterém se nachází ohřátá láhev se vyhlásí za ohroženě a musí být na něj zabráněno přístupu osobám, které se neúčastní ochlazování. Pokud se láhev nachází na vozíku spolu s kyslíkovou lahví, ventily obou láhví se okamžité uzavřou a po odstranění kyslíkové láhve se acetylénová láhev chladí silným proudem vody.

b) Pokud není možné odstranit láhev z pracoviště, uzavře se lahvový' ventil a okamžitě se začne s jejím ochlazováním vodou z místa chráněného proti účinkům výbuchu. Pokud lahvový ventil není možné uzavřít, vypne se podle možnosti v ohroženém prostoru přívod elektrického proudu, pracoviště se vylidní a okamžité se začne s chlazením z místa chráněného proti účinkům výbuchu.

c) Po trvalém poklesu teploty se postupuje dále podle odstavce a).

Pokud nastane ohřívání láhve na místě, kde nejsou k dispozici chladící prostředky, je potřeba láhev, pokud je to možné uzavřít, prostor vylidnit a vzniklou situaci ohlásit hasičům a policii.

Na ochlazování ohřáté láhve nesmí být použity sněhové hasící přístroje, protože prudké ochlazení pláště láhve by zvyšovalo nebezpečí výbuchu.

Láhve na hořlavý plyn, které byly vystaveny působení ohně a nebo ohřevu se musí zřetelně označit nápisem „OHŘÍVANÁ' a vyřadit z provozu. Plnírně se o tomto musí podat písemná zpráva. Zpráva pro plnírnu se napíše na lístek, který' se přiváže k lahvovému ventilu pod klobouček láhve.

Vyprázdněné plynové láhve, mimo acetylénu, musí mít ještě zůstatkový přetlak nejméně 0,5 baru. V lahvích na rozpuštěný acetylén musí po vyprázdnění zůstat přetlak, jehož velikost závisí na okolní teplotě atmosféry, viz. následující tabulka:

V případě vzniku požáru na svářečském pracovišti, na kterém jsou umístěny tlakové láhve a jiné tlakové nádoby se svářečskými nebo jinými plyny nebo se v nebezpečné blízkosti pracoviště vyskytují, tyto se neodkladně odstraní na bezpečné místo. Přednostně se odstraní plné tlakové láhve a jiné plné tlakové nádoby s hořlavými plyny. Není-li již možné láhve odstranit, ohlásí se zásahové jednotce požární ochrany, jaké tlakové láhve a tlakové nádoby včetně jejich obsahu se nacházejí v hořícím nebo v ohroženém prostoru.

3.2 Lahvové ventily

Lahvové ventily musí být otevírány rukou bez použití nářadí. Kyslíkový lahvový ventil se nesmí otvírat prudkým trhnutím. Pokud nejde lahvový ventil rukou otevřít, vrátí se tato láhev plnírně.

Pokud se při otevírání lahvového ventilu zjistí unikání plynu netěsností kolem vřetene lahvového ventilu, dotáhne se matka ucpávky. Pokud dotažení nepomůže, vyřadí se láhev z provozu.

Je nutné vyloučit znečištění (mazání) kyslíkových lahvových ventilů a jejich příslušenství tukem a látkami obsahujícími tuky. Závity lahvových ventilů a jejich příslušenství musí být chráněny před znečištěním a poškozením.

K lahvovým ventilům se nesmí připojovat matice s poškozenými závity nebo s jiným závitem.

Ochranné kloboučky lahví se po odšroubování uloží tak, aby nedošlo k jejich znečištění.

3.3 Přepouštění plynu z jedné láhve do druhé

Přepouštění kapalného oxidu uhličitého z jedné láhve do druhé je zakázáno.

Přepouštět propan - butan, chlór a acetylén rozpuštěný pod tlakem je dovoleno jen v oprávněných plnírnách (Vyhláška č. 554/1990 Sb.).

Pro přepouštění ostatních nezkapalněných plynů z jedné nádoby do druhé bez použití zařízení na zvyšování tlaku není třeba zvláštního oprávnění. Zařízení na přepouštění plynu smí vyrobit pouze oprávněná organizace.

4. Zařízení a příslušenství

Materiály, části zařízení a rozvodů plynů nesmí obsahovat látky, které tvoří s plynem nebezpečné sloučeniny. Pro strojní zařízení a potrubí pro acetylén nesmějí být použity měď, stříbro, rtuť. Rovněž nesmějí být použily slitiny mědi s obsahem vyšším než 70 % mědi, pokud přijdou při provozu do styku s acetylénem.

Na pájení dílů, které přijdou do trvalého styku s acetylénem se nesmí použít pájka obsahující více než 45 % stříbra.

Skříně na úschovu používaných svařovacích přístrojů, ventilů a hadic musí mít dostatečně velké odvětrávací otvory

Těsnění

Těsnění lahví na kyslík nesmí být znečištěno mastnotami a nesmí být zhotoveno z materiálu, který může obsahovat třeba i nepatrné množství tuku (např. kůže).

Použitá těsnění musí být pro daný plyn určena výrobcem.

4.2 Redukční ventily

Tlakoměry a ventily se používají pouze pro plyny, pro které byly vyrobeny. Způsob použití udává výrobce podle příslušných předpisů.

Na kyslíkovodech je možné montovat jen tlakoměry, které jsou určeny pro kyslík, t.j. odmaštěny a opatřeny nápisem „Kyslík - tuku prostý'.

Zamrzlé redukční ventily a rozvody plynů se nesmí nikdy rozmrazovat plamenem. Rozmrazování je možné ohřevem do teploty 100 °C, např. přiloženou textilií namočenou v horké vodě, poléváním horkou vodou apod.

Na jeden redukční ventil hořlavého plynu je možno připojit pouze jeden samostatný hořák nebo jedno zařízení s více hořáky (např. řezací stroj).

4.3 Hadice na plyny

Hadice mohou být používány pouze na plyn, pro který jsou určeny výrobcem. Hadice musí být chráněny před mechanickým poškozením a znečištěním mastnotami.

Hadice a všechny spoje musí být těsné. Když je zjištěna netěsnost, musí se poškozená hadice (příp. její část) ihned vyměnit a nebo netěsný spoj utěsnit.

Připevnění hadic na hadicové přípojky a nebo hadicové spojky musí být provedeno svorkami vyrobenými k tomuto účelu. Není dovoleno nahrazovat svorky drátem.

Hadice pro plamenové svařování nesmí být kratší než 5 m (pokud výrobce zařízení neurčil jinak). Vzdálenost mezi spojkami hadice nesmí být menší než 5 m.

Nejméně jedenkrát za tři měsíce musí být těsnost hadic a spojů přezkoušena nejvyšším pracovním přetlakem plynů. Netěsnosti se zjišťují nehořlavými tekutinami (např. voda s pěnotvornými prostředky), které neobsahují tuky.

Těsnost hadic, spojů, redukčních ventilů apod. musí být přezkoušena vždy před započetím práce v prostorách se specifickým rizikem požáru a nebo výbuchu

Při zkoušce těsnosti uzavřeme ventily na hořáku a na pracovních manometrech redukčních ventilů nastavíme maximální dovolený tlak. U acetylénu to je 1,5 baru a u h'slíku podle typu redukčního ventilu 8 baru až 15 baru.

Když je nutné při svařování natáhnout hadice přes přechody, musí být chráněny krytem odolným proti tlaku, nebo být zavěšeny na vhodných závěsech ve výšce, ve které jim nehrozí poškození.

Svářeč nesmí mít při svařování hadice zavěšeny přes rameno ani omotané kolem těla. Svářeč nesmí držet svařovací hořák za hadice v místě upevnění hadice na hořák.

Hadice nesmí být při svařování namotány na držadle (rukověti) vozíku svařovacího zařízení, aby nebránily v přístupu k ventilům. Při případném zpětném šlehnutí s následným roztržením hadice může vzniknout požár.

4.4 Připojení nových hadic k soupravě

Nové hadice na všechny plyny se musí propláchnout teplou vodou.

Voda se odstraní u kyslíkové hadice důkladným profouknutím kyslíkem. Ostatní hadice se profouknou vzduchem, oxidem uhličitým a nebo dusíkem. Kyslíková hadice se nesmí profukovat vzduchem, protože z kompresoru může být vzduch znečištěn mastnotou.

Před upevněním kyslíkové hadice na svařovací zařízení je doporučeno její konec v délce cca 50 cm odříznout, aby se odstranila případná mastnota, která mohla vniknout do hadice.

4.5 Svařovací (řezací) hořák

Svařovací a řezací nástavce musí být k rukojeti dostatečně dotáhnuté, aby mezi těsnícími plochami nepronikal kyslík, nebo vzduch do přívodu acetylénu.

Po připojení nepoužívaného injektorového hořáku na kyslíkovou hadici a nebo při špatné funkci hořáku je nutno se přesvědčit o jeho nasávacím účinku.

Od rukojeti hořáku odšroubujeme acetylénovou hadici. Po vpuštěni kyslíku do hadice otevřeme oba ventily na hořáku. Nasávaci účinek se projeví podtlakem na hadicové přípojce na acetylén. Podtlak se ověří např. přiložením prstu a nebo kousku papíru k otvoru acetylenové hadicové přípojky.

Pokud se nasávaci účinek neprojeví a nebo uniká-li z hadicové přípojky na acetylén kyslík, je porucha na hořáku a na takový hořák se nesmí připojit acetylénová hadice. Porucha může být způsobena ucpáním svařovací dýzy, nedostatečným dotažením nástavce k rukojeti, ucpáním injektoru nebo jinou chybou na hořáku.

Svařovací a řezací dýzy je možné čistit pouze nástrojem, který doporučil výrobce.

Svařovací rukojeť bývá dnes od výrobce jak na přívodu acetylénu, tak i na přívodu kyslíku osazena zpětným ventilem (hadicovou pojistkou). Hadicová pojistka dovoluje proudění plynu pouze jedním směrem a zabraňuje, aby se plyn s vyšším tlakem (např. kyslík) dostal do hadice pro plyn s nižším tlakem (např. acetylén), kde by se tak vytvořila výbušná směs.

5. Povinnosti svářeče při obsluze zařízení

5.1 Připojení redukčního ventilu k láhvi

Před připojením redukčního ventilu na kyslíkovou láhev se zhruba na 1 vteřinu otevře lahvový ventil, aby se z hrdla odstranila případná nečistota, přičemž nesmí nikdo stát před hrdlem lahvového ventilu.

Odstraňování případných nečistot lahvového ventilu u acetylenové láhve odfouknutím je zakázáno. Případné nečistoty se musí odstranit jiným způsobem, např. kartáčem, čistící vlnou apod.

Před připojením kyslíkového redukčního ventilu na láhev se zkontroluje, zda je v přípojce těsnění a sítko a zda je jejich stav vyhovující.

Před otevřením lahvového ventilu, pokud je k láhvi připojen redukční ventil, musí být zkontrolováno, zda jsou uzavřeny výstupní ventily (např. hořáku) a zda je povolen regulační šroub redukčního ventilu. Až po této kontrole může být otevřen lahvový ventil.

Po otevření lahvového ventilu se přezkouší těsnost redukčního ventilu zkouškou vysokotlaké části.

Při zkoušce vysokotlaké části redukčního ventilu musí být povolen regulační šroub redukčního ventilu. Otevře se lahvový ventil a když se ručička na obsahovém manometru ustáli, lahvový ventil se znovu zavře. Pokud ručička obsahového manometru začne klesat, je vysokotlaká část redukčního ventilu netěsná (v těsnění přípojky, nebo v ucpávce lahvového ventilu příp. v škrticí části redukčního ventilu).

Pokud se při zkoušce vysokotlaké části zjistí netěsnost neznámého původu, provede se zkouška škrtící části (nízkotlaké Části redukčního ventilu).

Po úplném uvolněni regulačního šroubu redukčního ventilu a po opětovném otevření lahvového ventilu se uzavře ventil do hadicové přípojky. Pokud stoupá přetlak na pracovním tlakoměru (u redukčního ventilu s vnější pojistkou) a nebo se tvoří bublina na otvoru zvonu ventilu, příp. kolem regulační matky z umělé hmoty (u redukčního ventilu s vnitřní pojistkou) po natření otvoru zvonu nebo okolí matky pěnivým roztokem, netěsní škrtící ventil mezi vysokotlakou a nízkotlakou částí redukčního ventilu. Redukční ventil s touto závadou musí být vyměněn.

5.2 Zapálení hořáku

Na začátku práce nebo po zpětném šlehnutí plamene do hořáku se před zapálením hořáku nechá krátký čas protékat acetylén předlohou, acetylénovou hadicí a hořákem.

Toto se nesmí provádět v uzavřených prostorách, nádobách a na místech s nebezpečím požáru nebo výbuchu.

5.3 Nesprávná funkce hořáku

Když se při práci nástavec hořáku přehřeje a hořák „střílí' je třeba plamen okamžitě zhasnout a hořák ochladit nejvhodněji v nádobě s vodou. V práci je možné pokračovat až po profouknutí hořáku kyslíkem.

Když po zpětném šlehnutí plamene do hořáku nastane hoření uvnitř hořáku, je třeba na hořáku okamžitě uzavřít ventily hořlavého plynu a kyslíku a ochladit hořák ponořením do vody. Pokud se porucha opakuje vícekrát, hořák se musí vyřadit z používání.

Jakmile vnikne zpětné šlehnutí plamene do hadice na hořlavý plyn a do redukčního ventilu, je třeba ihned uzavřít lahvový ventil na láhvi s hořlavým plynem a potom na láhvi s kyslíkem. V případě nebezpečí je možné přívod plynu přerušit zalomením hadice.

Před opětovným zapálením hořáku se musí odstranit příčina zpětného šlehnutí.

Pokud se vznítí plyn unikající netěsnostmi redukčního ventilu, lahvového ventilu a nebo hadice, musí se lahvový ventil ihned uzavřít a plamen uhasit.

5.4 Zhasnutí plamene

Při zhasínání plamene se nejdříve uzavře ventil hořlavého plynu a potom kyslíkový ventil. O zhasnutí plamene se svářeč přesvědčí tak, že znova otevře ventil hořlavého plynu. Pokud při tom vyšlehne plamen z hořáku, ventil hořlavého plynu netěsní. Plamen se uhasí (odfoukne) otevřením kyslíkového ventilu. Po uzavření kyslíkového ventilu je třeba se znovu přesvědčit o zhasnutí plamene.

Pracoviště svářeče

Svářečské pracoviště musí být vybaveno vhodným hasicím přístrojem (sněhovým, práškovým) a pro případ uzavření hořícího lahvového ventilu rukavicemi z nehořlavého materiálu.

Na svářečském pracovišti musí mít svářeč připravenu nádobu s vodou pro ochlazení hořáku a na pracoviště by měla být přivedena voda pro případ potřeby ochlazování ohřáté acetylenové láhve.