CATEGORII DOCUMENTE |
Bulgara | Ceha slovaca | Croata | Engleza | Estona | Finlandeza | Franceza |
Germana | Italiana | Letona | Lituaniana | Maghiara | Olandeza | Poloneza |
Sarba | Slovena | Spaniola | Suedeza | Turca | Ucraineana |
Karburátor 28 H 1-1
Od května 1984 je na Trabanty od výrobce vozidla sériově montovaný karburátor 28 H 1-1. Jedná se o horizontální spádový karburátor s průměrem hrdla 28 mm, vyvinutý speciálně pro motory P 65/66. Výměna tohoto karburátoru za předchozí typy je možná za dodržení určitých kritérií. Je však v každém případě nutné za tímto účelem vyhledat opravnu.
U karburátoru 28 H 1-1 jsou provedeny následující konstrukční novinky.
Aby bylo zajištěno dokonalé spuštění a plynulý chod zahřátého motoru, je karburátor vybavený spouštěcí klapkou asymetricky uloženou na kolenu sacího potrubí.
K dosažení optimální směsi paliva se vzduchem ve všech otáčkách motoru má karburátor 28 H 1-1 samočinně ovládaný systém pro obohacení směsi.
Karburátor má zátkou uzavřený volnoběžný okruh, který se seřizuje při volnoběžných otáčkách seřizovacím šroubem bez přestavení škrticí klapky.
Uvedené tři zvláštnosti dávají tušit, že neodborníkovi není u tohoto karburátoru umožněno provádět téměř žádnou údržbu. Popišme nicméně několik možných úkonů.
Seřizovací hodnoty: Vzdálenost k vnější hraně plováku činí u vyjmutého víka plovákové komory 17,6 mm. Při měření s vyrovnávací nádobkou (vnitřní průměr 6 mm) musí činit skutečná výše hladiny paliva v plováková komoře 26 ± 1,5 mm (měřeno k horní hraně plovákové komory). Zdůrazněme, že karburátor 28 H 1-1 je od výrobce optimálně nastaven pro každý motor na speciálním zařízení. Všechna nová nastavení škrticí klapky a bodu otevření okruhu pro obohacení směsi mohou být provedeny u vyjmutého karburátoru pouze za použití speciálních přístrojů. Bez dodatečných měřidel lze seřízovat jen volnoběh.
Seřízení volnoběhu karburátoru 28 H 1-1 se odlišuje od všeobecně známé praxe. Důvodem je, že poloha škrticí klapky se pro běh naprázdno nemění. Úprava otáček volnoběhu na 600 (+100) ot./min se provádí seřizovacím šroubem množství směsi. Zašroubováním seřizovacího šroubu se docílí menších otáček volnoběhu, vyšroubováním se otáčky zvětší. Otáčky volnoběhu se kontrolují s otáčkoměrem a při motoru zahřátém na provozní teplotu. Když přitom hodnota CO ve výfukových zplodinách leží v přípustných mezích, může být seřízení volnoběhu ukončeno. V případě potřeby korekce hodnoty CO sejmeme plastovou zátku ze seřizovacího šroubu vlnoběhu a šroubovákem opatrně s ohledem na volnoběžné otáčky hodnotu znovu seřídíme: Zašroubováním se hodnota CO sníží, vyšroubováním se zvýší.
Opravné a nastavovací práce na karburátoru by měly provádět pouze odborné opravny. Výjimku tvoří, jak již bylo uvedeno, seřízení volnoběhu. K tomu snad ještě poznamenejme, že při nastavení otáček volnoběhu u vozidel s 12voltovou elektroinstalací musí být zapnuté plné osvětlení. To je nutné z toho důvodu, že příkon alternátoru je větší než u stejnosměrného dynama a při zapnutí elektrického spotřebiče se volnoběžné otáčky sníží.
Poruchy: Příčinou možné poruchy u karburátoru 28 H 1-1 je většinou ucpaná volnoběžná tryska, méně častěji pak ucpaná hlavní tryska. Je-li ucpaná volnoběžná tryska, lze vyvěsit táhlo sytiče, vyšroubuje se závěrný šroub trysky, pak se vyšroubuje tryska a vyčistí se běžným způsobem. Hlavní tryska je osazena uvnitř plovákové komory a je přístupná pouze po uvolnění karburátoru a sejmutí víka plovákové komory. Většinou však zanesena není, protože je osazena asi 5 mm ode dna komory. Tím je zaručeno, že v plovákové komoře usazené nečistoty nejsou strhávány do hlavní trysky. Pakliže se přesto zanese, lze se sníženým výkonem bezpečně dojet k nejbližší opravně a zde závadu nechat odstranit. V horším případě je nutné demontovat karburátor svépomocí. K tomu je nutno sejmout alternátor, neboť jen tehdy je možné se dostat plochým klíčem k upevňovacím šroubům karburátoru.
Vozidla vybavená Hycomatem: U prvních karburátorů 28 H 1-1 se vyskytovaly problémy při spouštění. Proto byl změněn pákový převod pro spouštěcí zařízení a rozměr mezery škrticí klapky. Tím je zaručeno lepší dávkování směs spouštěného motoru. Také u vozidel s Hycomatem je dosaženo lepšího rozjíždění se studeným motorem.
KARBURÁTOR 28 H 1-1
Karburátor 28 H 1-1 sa vo viacerých smeroch odlišuje od karburátora 28 HB 2-9. Schematický rez nového karburátora je na obr. 1. Priemer hrdla karburátora je 28 mm.
Hlavná sústava
Hlavná sústava má korekčne zariadenie s pneumatickým brzdením výtoku paliva. Palivo z plavákovej komory vstupuje do emulznej šachty cez hlavnú dýzu 6. Palivo sa zmiešava so vzduchom vstupujúcim hlavným vzdušníkem 8. Takto vznikajúca predbežná zmes vystupuje do hrdla karburátora rozprašovačem 9.
Obohacovač
Pri otvorení škrtiacej klapky na veľký uhol (nad 38 °) otvorí páka 11 prostredníctvom tyčky 12 ventil obohacovača 13. Palivo z plavákovej komory pritéká cez otvorený ventil obohacovača a dýzu obohacovača 14 do šachty, a takto obohacuje zmes dodávánu hlavnou dýzou 6.
Voľnobežná a prechodová sústava
Palivo pre voľnobežnú sústavu sa odoberá z emulznej šachty. Palivo, ktorého množstvo odmeriava voľnobežná dýza 15, vstupuje do výstupného kanála voľnobežnej sústavy, kde sa zmieša so vzduchom, ktorého množstvo odmeriava voľnobežný vzdušník 16. Pri voľnobehu motora je škrtiaca klapka úplne zatvorená a vzduch potrebný na spaľovanie predbežnej voľnobežnej zmesi vstupuje obtokovým kanálom 21 a kalibrovaným otvorom v škrtiacej klapke. Množstvo vzduchu, od ktorého závisia voľnobežné otáčky motora, sa nastavuje bastavovacou skrutkou prídavnej zmesi 22. Predbežná zmes pre základný voľnobeh motora vstupuje cez výstupnú dýzu voľnobehu 17 otvorom 18 do kanála prídavnej zmesi. Výstupná dýza 17 obmedzuje množstvo predbežnej voľnobežnej zmesi tak, aby nemohlo dôjsť k prekročeniu obsahu CO vo výfukových plynoch nad 4,5 obj. %. Množstvo predbežnej zmesi základného voľnobehu (na vyrovnanie tolerancie jednotlivých prvkov) možno meniť pomocou nastavovacej skrutky voľnobehu 23, ktorú možno zaplombovať. Predbežná zmes, potrebná pre prechod motora, sa odoberá prechodovým otvorom 19.
Spúštacie zariadenie
Na uľahčenie spúšťania studeného motora sa používa spúšťacia klapka 24. Pri zatvorenej polohe spúšťacej klapky sa škrtiaca klapka mierne pootvorí, pričom jej hrana odkryje prechodový otvor. Pri spúšťaní motora sa potom zvýšením podtlakom vysáva predbežná zmes nielen z voľnobežnej a prechodovej sústavy, ale aj z hlavnej sústavy, čím sa zmes obohatí.
Plaváková sústava
Činnosť plavákovej sústavy je zhodná s činnosťou plavákovej sústavy karburátora 28 HB 2-9, odvetrávanie plavákovej komory je napojené do vstupného kolena hrdla karburátoru pomocou hadice 5.
Dielce karburátora 28 H 1-1 vystavené opotrebovaniu (obr. 1): ventil obohacovača 13, tyč 12, páka 11, ihlový ventil 2, páky a ťahadlá ovládania spúšťacej klapky, uloženie škrtiacej a spúšťacej klapky, všetky tesnenia.
Obr. 1. Schematický rez karburátora 28 H 1-1
1 — prípojka prívodnej hadice paliva. 2 — ihlový ventil. 3 — plavák. 4 — hladina paliva. 5 — prípojka odvetrávaecej hadice plavákovej komory. 6 — hlavná dýza. 7 — emulzná rúrka. 8 — hlavný vzdušník. 9 — rozprašovač. 10 — difúzor. 11 — páka obohacovača. 12 — ovládacia tyč obohacovača. 13 — ventil obohacovača. 14 — dýza obohacovača. 15 — voľnobežná dýza. 16 — voľnobežný vzdušník. 17 — výstupná dýza voľnobehu. 18 — voľnobežný otvor. 19 — prechodový otvor. 20 — škrtiaca klapka. 21 — kanál prídavnej zmesi voľnobehu. 22 — nastavovacia skrutka množstva prídavnej zmesi. 23 — nastavovacia skrutka voľnobehu. 24 — spúštacia klapka. 25 — pákový prevod na pootvorenie škrtiacej klapky pri zatvorení spúšťacej klapky.
Karburátor 28 HB 4-1
Od června 1982 do května 1984 jsou všechny vozy Trabant vybaveny konstrukčně upraveným karburátorem 28 HB 4-1. Rozdíl oproti předchozím karburátorům 28 HB 3-1, resp. 28 HB 2-7 až 2-9, spočívá v tom, že nový karburátor je na kolenu sacího potrubí opatřen regulačním ventilem nasávaného vzduchu, který je ovládán prostřednictvím polohovatelného táhla od páky škrticí klapky.
Funkce: Při chodu naprázdno je regulační ventil sání uzavřen a nevykazuje tak žádnou funkci. S přidaním plynu, při 7° + 0,7 mm natočení škrticí klapky, se ventil začne otevírat. Přídavný vzduch proudí od kolena sacího potrubí přes hadičku k ústí karburátoru a ochuzuje zde nasávanou směs paliva se vzduchem. V městské dopravě, při běžném způsobu jízdy, dá se tak při částečném zatížení (přibližně 1/3 plynu) uspořit určité množství paliva.
Obsluha: Regulační ventil sání je od výrobce vozidla optimálně nastaven. Dodatečné úpravy je oprávněn provádět pouze odborný servis.
Při kontrole vozidla je třeba dbát na to, aby plastová hadička vedoucí vzduch od ventilu byla neprodyšně upevněna ke karburátoru. Pokud tomu tak není, je třeba její upevnění obnovit. Hadička má rozměry 7,0 × 10,5 mm.
Plovák: Karburátor 28 HB 4-1 má od listopadu 1983 nový plovák, přičemž je současně montováno nové víko plovákové komory. Nový plovák s novým víkem plovákové komory je použitelný pro všechny karburátory typu 28 HB. Při použití staršího typu plováku s novým víkem je nutné pod jehlový ventil plováku vložit dvě těsnění 10 × 40 mm. Naproti tomu se starším víkem plovákové komory není nový plovák použitelný.
Poruchy: Poruchy u karburátoru 28 HB 4-1 lze vlastními silami odstranit pouze do určité míry. Vynechává-li motor na volnoběh, je příčinou nejspíš ucpaná volnoběžná tryska. Před jejím vyšroubováním zkusíme nejdříve zatáhnout za táhlo plynu až do středních otáček motoru. Zpravidla se tím volnoběžná tryska opět uvolní. Nedaří-li se ji takto vyčistit, lze ji po uvolnění uzavíracího šroubu vyšroubovat a pomocí štětiny od kartáče vyčištit. Při zpětném nasazení očištěné trysky je nutné dbát na to, aby uzavírací šroub byl opět pevně utažen.
Podobně se postupuje při ucpané hlavní trysce. Ta se nalézá na stejném místě jako u předchozích typů karburátoru. Je opět chráněna uzavíracím šroubem. Při vyšroubování hlavní trysky vyčistí se také plováková komora krátkodobým otevřením uzavíracího kohouta paliva. Drobné částečky nacházející se v plovákové komoře jsou vyplaveny s palivem ven.
Regulační ventil sání by měl být mazán každých 5000 km několika kapkami oleje. Je totiž uváděn do pohybu při každém sešlápnutí plynového pedálu.
Jiné než výše uvedené poruchy karburátoru mohou být odstraněny jen v odborné dílně. Zpravidla je nutné karburátor odmontovat a rozebrat. Po opětovném namontování je nezbytná kontrola výfukových plynů.
Obecné údaje: Osazení karburátoru 28 HB 4-1 tryskami je totožné s předchozím karburátorem 28 HB 3-1. Nátrubek pro vzduchovou hadici se u nového karburátoru nenalézá již pod hřídelí škrticí klapky, ale pod kolenem sacího potrubí.
Porucha činnosti regulačního ventilu sání (otevírá se příliš brzy nebo pozdě) může souviset s vychozenými kulovými čepy nebo netěsnou vzduchovou hadičkou. V takovém případě se zvětší podélná vůle na táhle a upraví se okamžik otevření ventilu.
Karburátor 28 HB 4-1, stejně jako předchozí typ 28 HB 3-1, nemá šroub regulující bohatost směsi paliva se vzduchem.
U karburátoru 28 HB 4-1 již nečiní bod zážehu druhého válce 4 ± 0,4 mm, ale pouze 3 ± 0,4 mm, zatímco pro první válec zůstává 4 ± 0,4 mm. Výška hladiny paliva v plovákové komoře zůstává u typu 28 HB 4-1 beze změn, 22 ± 1,5 mm. Stejné je také osazení tryskami. Volnoběžná tryska je navíc chráněna uzavíracím šroubem.
KARBURÁTOR 28 HB 3-1
Od roku 1981 sa do osobných automobilov Trabant montoval zdokonalený typ karburátora 28 HB 3-1. Tento karburátor sa od predchádzajúceho modelu líši len usporiadaním voľnobežnej sústavy. Na zníženie obsahu CO vo výfukových plynoch počas voľnobehu motora má karburátor podobnú voľnobežnú sústavu ako karburátor 40 F 2-11.
Obr. 1 znázorňuje schematicky rez novej voľnobežnej sústavy. Palivo potrebné pre voľnobeh motora sa odoberá z emulznej šachty karburátora, pričom jeho množstvo určuje voľnobežná dýza 2. Predbežná volnobežná zmes, vznikajúca zmiešaním tohto paliva so vzdu-chom vstupujúcim z voľnobežného vzdušníka 4, prúdi výstupnou dýzou voľnobehu 5 do zmiešavacieho priestoru 9. V ňom sa môže ďalej ochudobniť prídavným vzduchom, ktorého množstvo možno regulovať nastavovacou skrutkou voľnobehu 8. Prídavný vzduch sa privádza z ústredného vstupu vzduchu karburátora kanálom 7. Výstupná dýza voľnobehu 5 je dimenzovaná tak, aby pri voľnobežnej polohe škrtiacej klapky a pri celkom zaskrutkovanej nastavovacej skrutke voľnobehu obsah CO vo výfukových plynoch neprekročil 4,5 obj. %. Vyskrutkovaním nastavovacej skrutky voľnobehu sa voľnobežná zmes ochudobní, takže sa zníži uvedená koncentrácia CO.
Voľnobežná dýza 2 je prístupná po vyskrutkovaní uzatváracej zátky, podobné ako pri karburátore 28 HB 2-9.
Činnosť prechodovej sústavy je zhodná so sústavou opísanou pri karburátore 28 HB 2-9. Predbežná zmes sa pritom odoberá z výstupného kanála voľnobežnej sústavy 1.
Dielce karburátora 28 HB 3-1 vystavené opotrebovaniu sú totožné s karburátorem 28 HB 2-9.
Obr. 1. Schematický rez voľnobežnej sústavy karburátora 28 HB 3-1
1 — výstupný kanál voľnobežnej sústavy. 2 — voľnobežná dýza. 3 — palivový kanál voľnobežnej sústavy. 4 — voľnobežný vzdušník. 5 — výstupná dýza voľnobehu. 6 — voľnobežný otvor. 7 — kanál prídavného vzduchu. 8 — nastavovacia skrutka voľnobehu. 9 — zmiešavacia komora
KARBURÁTOR 28 HB 2-9
Na obr. 1 sú schematické rezy karburátora 28 HB 2-9, ktorý sa vyrába v závode VEB Berliner Vergaser und Filterwerke. Ide o jednohrdlový horizontálny karburátor s priemerom hrdla 28 mm.
Hlavná sústava
Hlavná sústava karburátora má korekčné zariadenie s pneumatickým brzdením výtoku paliva. Palivo z plavákovej komory 3 pritéká cez priečny otvor držiaka hlavnej dýzy 22 a cez hlavnú dýzu 20 do emulznej šachty. Držiak dýzy 22 je utesnený tesniacim krúžkom 23. Množstvo korekčného vzduchu, ktorý sa privádza z ústredného vstupu vzduchu karburátora do emulznej rúrky 5, sa dávkuje pomocou hlavného vzdušníka 4. Predbežná zmes paliva a vzduchu pripravovaná v emulznej šachte vystupuje do priestoru difúzora rozprašovačom 7. Pre bezporuchovú funkciu hlavnej sústavy je dôležitá neporušenosť tesnenia 6.
Obr. 1. Schematický rez karburátora 28 HB 2-9
1 — prívodný nátrubok paliva. 2 — ihlový ventil. 3 — plaváková komora. 4 — hlavný vzdušník. 5 — emulzná rúrka. 6 — tesnenie. 7 — rozprašovač. 8 — emulzná šachta spúšťacej sústavy. 9 — hriadeľ škrtiacej klapky. 10 — otvor prívodu vzduch pre spúšťaciu sústavu. 11 — nastavovacia skrutka voľnobehu. 12 — výstupný kanál voľnobežnej sústavy. 13 — prepadový otvor. 14 — voľnobežný otvor. 15 — prepadový otvor paliva. 16 — ovládací posúvač spúšťacej sústavy. 17 — voľnobežná dýza. 18 — voľnobežný vzdušník. 19 — palivový kanál voľnobežnej sústavy, 20 — hlavná dýza. 21 — plavák. 22 — držiak hlavnej dýzy. 23 — tesniaci krúžok.
Voľnobežná a prechodová sústava
Pre voľnobežnú sústavu (obr. 1 a 2) sa palivo odoberá z emulznej šachty kanálom 19. Množstvo paliva potrebné pre voľnobeh motora odmeriava voľnobežná dýza 17. Toto palivo sa v emulznom kanáli 12 zmiešava so vzduchem vstupujúcim cez volnobežný vzdušník 18 a prechodový otvor 13, čím vzniká predbežná zmes, ktorá volnobežným otvorom 14 vystupuje do priestoru za škrtiacou klapkou karburátora, kde sa zmieša so vzduchom nasávaným motorom. Množstvo voľnobežnej zmesi, s ktorou súvisí aj emisia CO vo výfukových plynoch pri voľnobehu motora, sa nastavuje nastavovacou skrutkou voľnobehu 11. Volnobežné otáčky mnotora sa dajú v závislosti od poveternostných podmienok a trecích strát motora nastavovať pomocou dorazovej skrutky škrtiacej klapky 24. Prechodový otvor 13 dostává predbežnú zmes z výstupného kanála voľnobežnej sústavy 12. Prechodová sústava vstupuje do činnosti vtedy, keď sa škrtiaca klapka mierne pootvorí nad svoju voľnobežnú polohu.
Obr. 2. Schematický čiastočný rez volnobežnej sústavy karburátora 28 HB 2-9
2 — ihlový ventil. 4 — hlavný vzdušník. 5 — emulzná rúrka. 12 — výstupný kanál voľnobežnej sústavy. 17 — voľnobcžní dýza. 19 — palivový kanál voľnobežnej sústavy. 20 — hlavná dýza. 21 — plavák. 22 — držiak hlavnej dýzy. 24 — dorazová skrutka škrtiacej klapky.
Spúšťacia sústava
Na uľahčenie spúšťania studeného motora slúži spúšťacia sústava (sýtič), ktorej činnost vysvetľuje obr. 3. Keď vodič vytiahne ovládacie lanko spúšťacej sústavy, pootočí sa plochý rotačný posúvač a odokryje kanál sýtiča. Takto môže na spúšťaciu dýzu 26 pósobiť podtlak v priestore za škrtiacou klapkou. Odsaje sa tým palivo nachádzajúce sa v emulznej šachte 27, ktorá sa v priestore 28 zmiešava so vzduchem privádzaným kanálom 10 z ústredného vstupu vzduchu karburátora (obr. 1). Vznikajúca predbežná zmes paliva a vzduchu vstupuje do hrdla karburátora za škrtiacou klapkou. Ak sa spustí motor, v emulznej šachte spúšťacej sústavy 27 poklesne hladina paliva a predbežná zmes dodávaná spúšťacou sústavou sa ochudobní vzduchom, ktorého množstvo odmeriava otvor 29.
Obr. 3. Schematický čiastočný rez spúšťacej sústavy karburátora 28 HB 2-9
25 — ovládací posúvač spúšťacej sústavy. 26 — spúšťacia dýza. 27 — emulzná šachta spúšťacej sústavy. 28-zmiešavacia komora spúšťacej sústavy. 29 — otvor prídavného vzduchu spúšťacej sústavy.
Počas ohrievania studeného motora sa posúvač spúšťacej sústavy posunie do takej polohy, aby jeho menší otvor prepúšťal zmenšené množstvo predbežnej zmesi do priestoru za škrtiacou klapkou.
Plaváková sústava (obr. 1)
Palivo sa do plavákovej komory 3 privádza prívodným nátrubkom l cez ihlový ventil 2. Stálu hladinu udržiava plavák 21 spojený so závesom plaváka a s ihlovým ventilem. Ihlový ventil zaskrutkovaný do veka plavákovej komory pozostáva zo sedla, z telesa ventilu a z ihly s odpruženým driekom. Odvetrávanie plavákovej komory je vyvedené do ústredného vstupu vzduchu karburátora (obr. 1). Pretože spósob odvetrávania plavákovej komory má vplyv na zloženie zmesi, treba pri údržbe a opravách karburátora skontrolovať tesnosť veka plavákovej komory.
Osobný automobil Trabant má dopravu paliva samospádom, preto je v hrdle karburátora prepadový otvor 75. Ak vodič pri odstavení vozidla zabudne uzavrieť palivový kohút, môže cez porušenu plováková sústavu (netesnosť ihlového ventilu, zaseknutie plaváka) vytiecť palivo z palivovej nádrže. Ak pritom natečie váčšie množstvo paliva do kľukovej skrine dvojtaktného motora, móže pri spúšťaní nastat náraz piesta na palivo, pričom sa môže odtrhnúť aj ojnica. Cez prepadový otvor sa podlá možnosti odvádza co najváčšia časť pretekajúceho paliva.
Dielce karburátora 28 HB 2-9 vystavené opotrebovaniu (obr. 1): ihlový ventil 2, uloženie škrtiacej klapky 9, tesnenie veka plavákovej komory, krúžok držiaka hlavnej dýzy 23, tesnenie rozprašovača 6.
Politica de confidentialitate | Termeni si conditii de utilizare |
Vizualizari: 5463
Importanta:
Termeni si conditii de utilizare | Contact
© SCRIGROUP 2024 . All rights reserved