PRVNÍ POMOC PŘI ÚRAZU ELEKTRICKÝM PROUDEM

PRVNÍ POMOC PŘI ÚRAZU ELEKTRICKÝM PROUDEM

Každé elektrické zařízení může při nesprávném nebo neopatrném zacházení způsobit úraz bez ohledu na napětí, velikost a druh proudu. Při vzniku úrazu elektrickým proudem závisí rozsah postižení na včasném a správném provedení záchranných prací.

Záchranné práce obsahují v prvé fázi vyproštění postiženého, následně poskytnutí první pomoci a zajištění lékařské pomoci.

Vyproštění postiženého

Postup při vyprošťování postiženého mimo dosah zdroje úrazu je třeba volit dle místních podmínek tak, aby v žádném případě nemohlo dojít k následnému úrazu zachránce nebo dalších osob.

a)  Vypnutí přívodu elektrického proudu

Představuje nejbezpečnější způsob vyproštění postiženého z dosahu elektrického proudu. V případě, že se však postižený nachází ve výšce, hrozí nebezpečí jeho pádu po povolení křečovitého stažení jeho svalstva. (Při úrazu střídavým proudem.)

b)  Odtažení postiženého z dosahu elektrického proudu

Provádíme tehdy, je-li časově náročné a nebo neproveditelné vypnutí elektrického proudu podle bodu a). Základní zásadou je podmínka, že se zachránce v žádném případě nesmí vodivě dotknout elektrického vodiče, těla postiženého, případně vlhkých částí jeho oděvu nebo kovových předmětů.

Pro zásah je vhodné vytvořit improvizovanou izolovanou plošinu, na které bude zachránce stát (např. suché prkno, pneumatika, koberec apod.). V každém případě si zachránce chrání ruce vhodnou izolací (rukavicemi, suchým ručníkem apod.). Doporučuje se provádět odtažení postiženého pouze jednou rukou.

Při úraze na elektrickém zařízení nad 1000 V je nebezpečí vzniku krokového napětí (při dlouhém kroku může vzniknout větší napětí mezi nohama). Proto se zachránce přibližuje k postiženému drobnými kroky a odtažení provádí tak, aby při pohybu překlenul nejmenší možný potenciálový rozdíl, (aby mezi ním a postiženým byla co nejmenší vzdálenost).

c)  Odsunutí zdroje úrazu z dosahu postiženého

Odsunutí zdroje úrazu (např. vodiče) lze provést předmětem s dostatečnou izolací (nevodičem) např. suchou dřevěnou tyčí, suchými hráběmi apod.

d)  Přerušení přívodu elektrického proudu

Přerušení přívodu může spolehlivě provádět pouze pracovník s dostatečnou odbornou způsobilostí v elektrotechnice. Přerušení musí být provedeno nástrojem s dostatečnou izolací (např. izolační kleste, sekera s dřevěným topůrkem apod.).

Poskytnutí první pomoci

Při úrazu elektrickým proudem bývají často postiženy dvě základní životní funkce: dýchání a srdeční činnost. Proto se první pomoc v prvních okamžicích soustřeďuje na ně. Samozřejmě se mohou vyskytovat i další poranění, většinou životu a zdraví méně nebezpečná, kterým se věnujeme druhotně.

a)  postižený je při vědomí:

zkontrolujeme ostatní poranění

průběžně kontrolujeme stav vědomí (cca po 3 minutách)

přivoláme odbornou pomoc na místo nehody

setrváme u postiženého

b)  postižený je v bezvědomí a dýchá:

postiženého uložíme do zotavovací (stabilizované) polohy na boku

přivoláme odbornou pomoc na místo nehody

zkontrolujeme ostatní poranění

průběžně kontrolujeme tep a dýchání

setrváme u postiženého

c)  postižený je v bezvědomí, nedýchá, ale tep je hmatný:

postiženého uložíme vodorovně na záda (nejlépe na podlahu, na zem)

zakloníme hlavu a předsuneme dolní čelist

zahájíme umělé dýchání z plic do plic frekvencí 10 až 12 x za minutu

opakovaně kontrolujeme tep

zajistíme odbornou pomoc na místo nehody

d)  postižený je v bezvědomí, nedýchá a tep je nehmatný:

postiženého uložíme vodorovně na záda (nejlépe na podlahu, na zem)

zakloníme hlavu a předsuneme dolní čelist

zahájíme umělé dýchání z plic do plic v kombinaci s nepřímou masáží

srdce do příjezdu zdravotníků

zajistíme odbornou pomoc na místo nehody

Resuscitovat může jeden zachránce, který střídá umělé vdechy se stlačováním hrudní kosti v poměru 2:15.

Výhodnější je resuscitace dvěma zachránci, z nichž jeden provádí umělé dýchání a druhý nepřímou masáž srdce v poměru 1:5.

Umělé dýchání z plic do plic

Postiženého uložíme rovně na záda tak, aby nespadl, nejlépe na zem. Dvěma prsty odstraníme viditelné překážky, např. zubní protézu, bláto apod. Uvolníme oděv kolem krku, hrudníku a pásek na břiše.

Hlavu postiženého zakloníme šetrně dozadu. (Pod lopatky postiženého můžeme zasunout podložku.) Zdvihneme dolní čelist tahem dopředu a vzhůru. Pokud postižený nezačne sám dýchat, zahájíme umělé dýchání.

Jednou rukou uzavřeme nos a druhou udržujeme předsunutí dolní čelisti. Zhluboka se nadechneme a svými rty těsně obemkneme ústa postiženého. Plynule vdechujeme svůj vydechovaný vzduch do jeho úst tak, aby celý vdech trval přibližně 2 sekundy. Očima přitom kontrolujeme zvedání hrudníku. Svou hlavu oddálíme a umožníme postiženému spontánní výdech. Výsledná frekvence je 10 až 12 umělých vdechů za minutu. Pokud má postižený tendenci k vlastnímu nadechnutí, sladíme náš umělý vdech s tímto pokusem, ale udržujeme 10 až 12 vdechů za minutu.

V lékárničce můžeme najít jednoduché pomůcky pro umělé dýchání: obličejová resuscitační rouška, obličejová resuscitační maska, T tubus. Tyto pomůcky usnadňují vdechování do postiženého tím, že provádíme náš vdech přes náustek těchto pomůcek.

Nepřímá srdeční masáž

Je-li nehmatný tep na krční tepně, jedná se o zástavu srdečního oběhu. Naší povinností je zahájit kombinaci umělého dýchání s nepřímou srdeční masáží.

Postiženého položíme na tvrdou podložku, nejlépe na podlahu, zem. Obnažíme hrudník a hmatem zjistíme dolní konec hrudní kosti. Dlaň ruky položíme 3 až 5 centimetrů nad dolní konec hrudní kosti. Na zápěstí této ruky položíme dlaňovou plochu zápěstí své druhé ruky a zaklesneme prsty obou rukou.

Hrudní kost stlačujeme kolmo proti páteři do hloubky 4 až 5 cm. Po aktivním stlačení tlak uvolníme, ruce však z hrudníku nezdviháme. Frekvence stlačování hrudníku má být asi 60 až 80 krát za minutu.

Zachránce pokračuje v nepřímé masáži srdce v kombinaci s umělým dýcháním tak dlouho, než se obnoví srdeční činnost (na krční tepně je hmatný tep), případně do příchodu lékaře, který rozhodne o dalším postupu.