Antonio Gaud

Antonio Gaud měl a do osudn přhody s tramvaj v ivotě těst. Velmi brzy si vydobyl věhlasn postaven v celm panělsku, dostval luxusn zakzky a neměl přli problmů s financemi, jako mnoho jeho souputnků. Mohl si vymlet a popoutět uzdu sv neobyčejn fantazii, kter mu mimo jin komplikovala ivot při studiu architektury. Brzy po kole u mohl realizovat to, za co byl při studich hodnocen jako podprůměrn! kolu sice zakončil znmkou vborn, ale vkres byl tak neotřel, e ředitel dajně pronesl: 'Vychovali jsme buď gnia, nebo blzna' Gaud ale nebyl revolucionř, jen se narodil do přzniv doby, kdy měli lid pln zuby upjatho klasicismu a ve snaze negovat star styl se vrhali na ve rozevlt a svobodn. A to byla Gaudho parketa. Mlad architekt byl protiplem vlastn skromnosti ve stř. Gaud s hustmi blonďatmi vlasy, modrma očima, obarvenm vousem a kloboukem prvotřdn značky nemohl v Barceloně konce devatenctho stolet zapadnout v davu. Byl ozdobou intelektulnch debat v kruzch barcelonskch radiklů. Silně ctil katalnsk původ a během celho ivota pouval jen tento jazyk. Komplikoval tm situaci spolupracovnkům, kteř si na schůzky s architektem museli brt překladatele, ale zůstal zatvrzelm Katalncem do konce ivota. V t době zraje Gaud s obrovskm socilnm ctěnm i sklonem k nacionalismu. Dky vyhraněnm vlastnostem zskv přzeň mnoha vlivnch lid v Barceloně a s tm i velmi zajmav zakzky od mecenů.

Osudovou a zroveň nejpompzněj barcelonskou zakzku dostal mlad architekt jetě předtm, ne veel ve znmost. Sagrada Familia - kostel Svat rodiny, měl bt protestem katolick crkve proti zesvětťovn. Ve svch jedenatřiceti letech zskv Gaud nejprestiněj zakzku, dlem ťastn nhody. Původně vybran architekt se nepohodl s crkv a odmtl stavět. Prostor se otevr Gaudmu, kter rozehrv architektonickou symfonii na motivy novogotiky doplněn keramikou a bohatm relifem, jen vypad, jako by se roztkala dětsk stavba z psku. Zatm jen na prknech v ateliru. Jetě ne vystav zklady katedrly, hrnou se na Gaudho atelir dal prestin zakzky. Valnou větinu z budov dostav, ale katedrlu Sagrada Familia nikdy nedokonč. Jen zlomek z plnovan katedrly trč dnes spolu se stavebnmi jeřby k barcelonskmu nebi.

Na kamenolom překřtili obyvatel Barcelony dům Casa Mil. Největ obytn dům, kter Gaud postavil, se podob vce skle s jeskyněmi ne domu. Kad mstnosti vtiskl neopakovateln tvar. Stropy se vln a zdi kcej, z balkonů trč kovov, bohatě zdoben kovan secesn zbradl. Dvorky se knicky zuuj směrem dolů a světlo pronik i do podkrovnch mstnost. Ve na tomto domě, ač se to nezd, je podřzeno funkčnosti. Pouze komny na střee, vypadajc jako marťansk skulptury, maj vce dekorativn charakter. Casa Mil byla dlouho terčem posměchu pro svou avantgardnost. Dokonce i stavebn řad obvinil Gaudho z poruen zkonů tm, e nechal trčet jeden sloup do chodnku. Chtěli ho nechat osekat. Gaud souhlasil s tm, e na msto nohy d ceduli s vysvětlenm, kdo nechal stavbu zohavit. řad se zalekl, a sloup zůstal tam, kde je. Dnes je Casa Mil ceněna jako jedna z nejčistch secesnch pamtek.

Vněj zdi jako z kůe edomodrho hada, sloupy jako slon nohy a střecha jako ocas opancřovanho jetěra. Přiblině tak vypad obytn dům Casa Batl. Gaud tvoř ivelně a původn nvrhy se zakrtko stvaj jen nezvaznm plnem. Měn sv představy v průběhu stavby a mus bt v neustlm kontaktu s dělnky a řemeslnky. Casa Batl roste jako dynamick improvizace na tma bydlen a krsy. Nejmen radost z Gaudho bujar invence m samozřejmě stavebn řad, kter objevuje msta neexistujc v plnech. Velkou radost naopak projevuj nekonvenčn obyvatel domu a davy obdivovatelů.

Zahradnm městem pro honoraci měl bt původně Gellův park. Ke stavbě obytnch domů ale nikdy nedolo. Gaud se prostoru zmocnil, jako by vytvořil jednu ohromnou plastiku obepnajc cel kopec. Gaud se choval při stavbě parku z dnenho pohledu vysoce ekologicky a předeel filozoficky i takov velikny, jako byl Picasso a Mir. Nejene maximlně vychzel z monost ternu, ale tak plně vyuval materilů vytěench na mstě. Odvn viadukty, tunely, schoditě, obvodov zdi, baznky i plastiky hadů a jetěrů rozvrstvil v ternu tak, e park připomn pohdkově barevn bluditě. Sloupy protk voda jako okapy, vsakuje se do porznho podlo a profiltrovan st do baznků. Předlohou pro dokonale pohodln profil laviček byl nah mu odlit vsedě do sdry. Mozaikou zdoben architektura přitahujc vechny kolemjdouc, je slepen z tun nepovedench a rozbitch vyřazench keramickch kachlků, sestavench do zcela novch ornamentů a souvislost. Obdivuhodn plť betonovch konstrukc realizoval Gaudho spolupracovnk Jujola. 'Prce je mon jen na principech spoluprce a ta je mon jen na zkladě lsky,' řekl Gaud o stylu, kterm vytvořil vechna geniln dla. Jedinmi obyvateli parku byli paradoxně nakonec jen Gaud a jeho zakladatel Guel. Obytn čst parku nemohla bt realizovna a řk se, e Gaud, star mldenec, roztrpčen nedokončenm dlem, vyhněl mileneck dvojice ze sv fantastick rajsk zahrady.

Architekt Gaud tvoř v Barceloně několik staveb najednou. ije a dch architekturou a ve městě dokončuje nezvykle čistou secesn srii staveb, kterou nem dn jin metropole. Jedna jedin stavba jej vtahuje jako vr a pohlcuje veker jeho čas. Z mladho Gaudho, kter si potrpěl na prvotřdn oblečen i společnost, je asketick mu zralho věku. Miluje obyčejn lidi a hlavně svou pompzně rozestavěnou katedrlu - Sagrada Familia. Bydl v dlně u paty katedrly, střdmě j a prostě se oblk. Vechen svůj čas věnuje architektonick milence, koriguje dělnky při prci a vyml nevdan metody prce. 'Oznmil jsem, e hledm předlohu osla pro relif na fasdu. dn, kterho mi přivedli, nebyl dobr. Nakonec jsem ho uviděl u obchodnice s pskem. Těkou hlavu měl sklopenou a k zemi - to je osel z těku do Egypta - opravdov,' vykřikl Gaud. A přemluvil majitelku, aby mu zvře půjčila k odlit do sdry. 'Prost ena myslela, e zvře nepřeije,' vyprvěl architekt o svch nezvyklch metodch. Asi desetina chrmu je hotov a větinu plnů m Gaud jen ve sv hlavě. Sedmho června 1926 se architekt vydv jako kad den na prochzku do kostela sv. Filipa. Vychz prostě oblečen ze sv dlny a ve městě ho poraz tramvaj. Sagrada Familia - největ chrm secese - je kompletně dostavěn jen v hlavě genilnho tvůrce Antonia Gaudho y Corneta. Smutečn průvod jej provz k torzu chrmu, kter se tvůrci stane hrobkou.

Gaudho vizi dokončuj pomalu dnen stavitel, ale prce bez mozku 'krle secese' pokračuj jen velmi pomalu. Jestli Barcelona uvid chrm dokončen, a jestli ho vůbec dok postavit podle sporch plnů, nikdo z dnench stavitelů nev. Jen vizionř Gaud asi tuil, za jak dlouho lze pohdkovou katedrlu postavit

By the time he was seventeen, he attended the College of Sciences of Barcelona, at the Regional School of Architecture. Together with his best friend Eduard, they sketched a project for the restoration and usage of the ruins of the monastery of Poblet. During early university years, he lived in the Casa Lonja de Mar at the old convent of the Carmen Between 1873 through 1877, Gaud continued with his studies at the same time he did his military service in the infantry (July 1874 through January 1879). By 1874, Gaud moved to the 2nd floor of the new building of the University in the Gran Va--which became the School of the Masters Pieces and was the M.A. Studies School of Architecture until 1962. He was deployed several times--this was the time of the Third Carlist Wars--but he never was engaged in combat. At the university, he was a very unusual student mostly due to his independent character, and his particular situations; he preferred spending time alone in the library than attending classes, where he found an interest in the philosophical writings of Llorens, Barba, Mil, and Fontanals.

By 1878, Gaud graduated as a master architect, and he participated in several excursions which emphasized the resurgence of Catalonia, visiting places such as Granollers, Olesa de Bonesvall, Sant Feli de Guixols, Elna Carcasona amongst others. This places awoke in him an interest for medieval architecture. At the same time, Gaud demonstrated an affinity for the political struggle of the workers. It should be noted that the only overt sentimental point of Gauds life is the love he felt for Miss Pepita Moreu; yet due to his timidity, by the time he proposed to her, she was already engaged with some one else. From this point on, Gaud seems to have dedicated solely to the study and furtherance of architecture.

In the span of one year, Gauds brother, mother and sister passed away, greatly influencing him, and he moved in with his father and niece into an apartment in Barcelona. By this time, he was also working with Gell in two projects: Martorells house in La Rambla and the chapel of San Feli de les Corts de Sarri. Later on, he would work in the Palace Gell in the street Nou de la Rambla.

It is at this time that Gaud is recommended for the direction of the new Cathedral of Barcelona, La Sagrada Famlia. He took on the project from his exmentor and master Villar, who had voluntarily abandoned it in 1883 because of several disagreements with the construction company. Yet at the same time, Gaud works on projects with Martorell such as the Convent of Villaricos, the convent de las Selesas and the Jesuit Church of the Caspe Street.

In the Expo of 1888, Gaud was charged by the Marquis of Comillas the design of the Pavilion of the Transatlantic Company in the Maritime section. That same year (and subsequent others), Gaud was flooded with a wide variety of projects Of these the Episcopal Palace of Astorga was the only one censored by the Royal Academy of the Bellas Artes of San Fernando. Because it was a public work charged by the then Ministry of Justice and Grace, that his plans were so minutely refined that the project began in 1893, two years after it had been proposed. By this time, the Bishop had passed away and Gaud had antagonized the clergy, leaving the project.

By 1908, Gaud was famed in masterpieces such as the Sagrada Famlia, La Pedrera, the Cathedral of Mallorca. At this time, one of the mysteries of Gauds life takes place. According to Juan Matamala--the only person to record this incident--, Gaud was approached by American gentlemen for the creation of a Hotel in New York. Nothing more is known of this event--in either side of the ocean--, and there are no blueprints of this proposed hotel; yet it is strange that such event would have been feigned by Matamala. The following year, Gaud builds the school of the Sagrada Famlia with a conical roof, something which had not been seen before, mixing originality with simplicity.

The mid 1910s opened one of the darkest and most depressive time periods of the artist, who had from time to time suffered. Several of his best friends, both colleagues and contacts, passed away, making the artist to close in, and beginning to separate himself from the world. This however did not diminish his famed, yet quite the opposite bolstered it to new heights.

By 1922, the architect Teodoro de Anasagasti Asensio proposed that Gauds Sagrada Famlia become a public work, thus be financed by the state. The motion was approved by majority, and Gaud was asked to sign in the book of Illustrious Persons at the Orfe Catala, at the Music palace of Barcelona. Four years later, Gauds niece passed away and received constant visits at his home in Park Gell by Lorenzo Matamala. His last eight months, he spent solely working on the Sagrada Famlia, and would not accept any new projects. He had set up a cot in his study and would not move from there. On the afternoon of the 7th of June of 1926, when Gaud was crossing the Gran Va at the Gerona crossing, where tow trolleys line # 30 crossed each other in opposite directions, and Gaud was hit. Three cab drivers negated taking him to the clinic until the Guardia Civil Ramn Perez Sanchez took him to the hospital. Three days later, not having regained consciousness, Gaud passed away at the age of 74. On the 12th, a massive funeral was held for the great architect who defied conventional forms and even laws of nature in his works.

Antoni Gaud (on je někdy odkazoval se na panělskm překladem jeho jmna, tj. Antonio Gaud), (25 června 1852 - 10 června 1926) byl Katalnsk architekt kdo je slavn jeho průkopnickmi, modernistickma designy.

On byl narozen u Reus a vzdělan, a zpracoval vechny jeho ivot v Barcelona, Katalnsko, panělsko.

Jeho prvotiny byly ovlivňovny gothic a Katalnsk architektonick reimy ale on vyvinul jeho vlastn zřeteln sochařsk styl.
V prvnch rokch jeho kariry, Gaud byl silně ovlivňovn francouzskm architektem Eugene Viollet-le-Duc kdo podporoval nvrat k vypracovan formě architektury gothic.

Ale Gaud předčil Viollet-le-Duc, a vytvořil stavby a designy, kter byly velmi originln - nepravideln, fantasticky tvarovan s sloit nouveau uměn- jako vzory. Někteř jeho mistrovskch děl, nejvce pozoruhodně, La Sagrada Famlia mt tměř halucinatorn moc.

On přinese parabolick oblouk, organick tvary přrody a pod vodou do architektury. On tak pouv Catalonian trencads technika zlomench dladic dekorovat povrchy.

On byl zesměňovn jeho současnky, na jeho začtku byt podpralo jen bohatmi průmyslnk Eusebi Gell. Jeho spoluobčan odkazovali Casa Mil jak La Pedrera (kamenolom). George Orwell, kdo zůstval u Barcelona během panělsk občansk vlky, velmi hodně disliked jeho prce.

Jak čas ubhal, ačkoli, jeho prce stala se uznan a on je zvaovn jeden z Katalnska je nejlep a nejjasněj. Japont turist jsou obzvltě zamilovan do jeho prce.

Politicky, on byl ohniv katalnsk nacionalista. (on byl jednou zatčen za mluven v Catalanovi v situaci zvil to nezkonn autoritami.) po jeho pozdněj cel lta, on odeel ze světsk prce a věnoval vechny jeho čas ke katolickmu nboenstv a jeho Sagrada Familia.

On byl kritizovn tramway a jeho mrtvola byla mylenka tramp je protoe jeho neopatrn oděv a jeho neznmo trvaj roky.

Ačkoli potvrzen jako genius, tam je teorie to Gaud byl slep barvy a e to bylo jen v spoluprci s Josep Maria Jujol, architekt 27 roků jeho juniorsk koho on uznal jako genius v jeho vlastn prav, e on produkoval jeho největ prce.

Gaudi hlavn dla v chronologickm pořdku:

• Casa Vicens
• Palau Gell
• Colegio de Santa Maria de Jess
• Santa Coloma de Cervell
• Casa Calvet
• Casa Batll
• Casa Milŕ (La Pedrera) (1905-1907)
• Parc Gell
• Sagrada Famlia

On opustil nvrh předčasně narozenho projektu pro obloha-krabka přitalivost hotelu v New Yorku. To byla inspirace pro projekt rekonstrukce pro Světov obchodn centrum po 11. zř 2001.

Mnoho z těchto prce jsou nalezen v Eixample okrese Barcelona, a tři je, Parc Gell, Palau Gell, a Casa Mil, je UNESCO Světov dědick msta.

Proces dostat Gaud oznmil poehnal Katolickou crkv je podporovn protoe 1992 světskou asociac.

Viz t: architektura

Extern odkazy

Antoni Gaud (on je někdy odkazoval se na panělskm překladem jeho jmna, tj. Antonio Gaud), (25 června 1852 - 10 června 1926) byl Katalnsk architekt kdo je slavn jeho průkopnickmi, modernistickma designy.

On byl narozen u Reus a vzdělan, a zpracoval vechny jeho ivot v Barcelona, Katalnsko, panělsko.

Jeho prvotiny byly ovlivňovny gothic a Katalnsk architektonick reimy ale on vyvinul jeho vlastn zřeteln sochařsk styl.
V prvnch rokch jeho kariry, Gaud byl silně ovlivňovn francouzskm architektem Eugene Viollet-le-Duc kdo podporoval nvrat k vypracovan formě architektury gothic.

Ale Gaud předčil Viollet-le-Duc, a vytvořil stavby a designy, kter byly velmi originln - nepravideln, fantasticky tvarovan s sloit nouveau uměn- jako vzory. Někteř jeho mistrovskch děl, nejvce pozoruhodně, La Sagrada Famlia mt tměř halucinatorn moc.

On přinese parabolick oblouk, organick tvary přrody a pod vodou do architektury. On tak pouv Catalonian trencads technika zlomench dladic dekorovat povrchy.

On byl zesměňovn jeho současnky, na jeho začtku byt podpralo jen bohatmi průmyslnk Eusebi Gell. Jeho spoluobčan odkazovali Casa Mil jak La Pedrera (kamenolom). George Orwell, kdo zůstval u Barcelona během panělsk občansk vlky, velmi hodně disliked jeho prce.

Jak čas ubhal, ačkoli, jeho prce stala se uznan a on je zvaovn jeden z Katalnska je nejlep a nejjasněj. Japont turist jsou obzvltě zamilovan do jeho prce.

Politicky, on byl ohniv katalnsk nacionalista. (on byl jednou zatčen za mluven v Catalanovi v situaci zvil to nezkonn autoritami.) po jeho pozdněj cel lta, on odeel ze světsk prce a věnoval vechny jeho čas ke katolickmu nboenstv a jeho Sagrada Familia.

On byl kritizovn tramway a jeho mrtvola byla mylenka tramp je protoe jeho neopatrn oděv a jeho neznmo trvaj roky.

Ačkoli potvrzen jako genius, tam je teorie to Gaud byl slep barvy a e to bylo jen v spoluprci s Josep Maria Jujol, architekt 27 roků jeho juniorsk koho on uznal jako genius v jeho vlastn prav, e on produkoval jeho největ prce.

Gaudi hlavn dla v chronologickm pořdku:

• Casa Vicens
• Palau Gell
• Colegio de Santa Maria de Jess
• Santa Coloma de Cervell
• Casa Calvet
• Casa Batll
• Casa Milŕ (La Pedrera) (1905-1907)
• Parc Gell
• Sagrada Famlia

On opustil nvrh předčasně narozenho projektu pro obloha-krabka přitalivost hotelu v New Yorku. To byla inspirace pro projekt rekonstrukce pro Světov obchodn centrum po 11. zř 2001.

Mnoho z těchto prce jsou nalezen v Eixample okrese Barcelona, a tři je, Parc Gell, Palau Gell, a Casa Mil, je UNESCO Světov dědick msta.

Proces dostat Gaud oznmil poehnal Katolickou crkv je podporovn protoe 1992 světskou asociac.

Viz t: architektura

Extern odkazy

Architekt a nvrhř Antoni Gaud i Cornet (1852 - 1926) stl v čele secese ve panělsku. Jeho dlo v Barceloně dalo vzniknout některm z nejznmějch pamětihodnost města. Gaud byl průkopnkem ve svm oboru, co se tk pouit barev, struktur a pohybu způsobem do t doby nepředstavitelnm. Jeho prce, hotov i ty nedokončen, svědč o jeho gniu. Hovořte-li o Barceloně, dřve či později skončte u jeho jmna.

Největm Gaudho dlem je katdrla Svat rodiny, Sagrada Famlia, kter se stala symbolem Barcelony. Byl k prci na n povoln rok pot, co stavba započala. Přepracoval důkladně cel projekt a s posedlost pracoval a do sv smrti (hluboce zadumanho ho přejela tramvaj). Je pohřben v kryptě sv milovan stavby. Katalnci se nyn pokouej stavbu dostavět, co je dost nesnadn kol vzhledem k tomu, e Gaud nezanechal dn přesn plny.

V mal čsti katedrly, kter byla dostavěna za Gaudho ivota, stoj podivn sloupy a klenby inspirovan rostlinami.

Gellův palc (1889) byla Gaudho prvn reprezentativn budova v centru města. Dky tto stavbě a jejmu vynalzavmu a originlnmu slohu se stal slavnm po celm světě. Palc byl postaven pro jeho celoivotnho sponzora, hraběte Euseb Gella. Stoj v zk ulici, take průčel lze jen obtně přehldnout narz. Lska k drobnm detailům je pro Gaudho styl typick.

Dům Casa Mil (1906 - 1910) je obvykle nazvn La Pedrera (hromada kamen). Byla to Gaudho posledn stavba předtm, ne byl povoln vst prce na katedrle Sagrada Familia. Bytov dům byl velmi modern, měl dokonce prvn podzemn parkovitě v Barceloně. Nenajdete na něm ovem kus rovn zdi.

Fasda je z přrodnho blho kamene, zdoben černmi eleznmi plastikami od J. M. Jujola. V designu dveř se opakuje hlavn mylenka: jen dn přm linky, prosm. Zl sen kadho sklenře.

Casa Batl na třdě Passeig de Grcia ve čtvrti Eixample je typick dům z prvnch let 20. stolet, navren a postaven pro bohatou katalnskou rodinu.

Na konci 19. stolet pověřil E. Gell Gaudho, aby na jeho pozemcch vybudoval zahradn město. Za Gaudho ivota byly dokončeny pouze zlomky celho dla. Gell park byl pro veřejnost otevřen v r. 1922.

o teoretickm, nicmně velmi hravm vodu do problematiky představil Stefan Krakhofer svůj oceněn projekt soutěe Copper in Architecture, kter zroveň na UEL obhjil jako diplomovou prci. Porota, ve kter zasedal tak Paul Finch, fredaktor prestinho časopisu Architectural Review, projekt velmi vyzdvihovala a srovnvala jej s vysoce profesionlnmi nvrhy praktikujcch architektů. Krakhoferův Pavilon Cu29 byl navren jako průchoz vstavn prostor. V přpravn fzi je vroba makety tohoto velmi amorfnho domu pomoc technologie rapid prototyping. Jak můe vypadat model vyroben touto technologi (kterch je ve skutečnosti vce různch typů zejmna podle pouitho materilu), lze vidět na modelu Take Off House Michala Kutlka.

U v prvn teoretick čsti sv přednky zabrousil Stefan Krakhofer k projektu Cu29, kdy demonstroval, jakm způsobem počtač určil na zkladě zadanch parametrů tvar konstrukce tak, aby průběh sil a momentů podtrhl relnost projektu. Volně parafrzovno, zatmco dřve se navrhl nosnk a pot se spočtal průběh sil, dnes je parametrick design přstupnou monost, jak nechat vzjemně působit tvar konstrukce a průběh sil a pomoc zpětn vazby zskat staticky ideln tvar, odpovdajc vtvarnmu a architektonickmu změru.

Zde si dovolm odbočit k Antoniovi Gaudmu, kter vlastně dělal tot při hledn staticky dokonalho tvaru svho mistrovskho dla, kostela Sagrada Familia. Neměl vak k dispozici sofistikovan software, take jeho model byl fyzick, nicmně vychzel z totonho principu zpětn vazby. Co Gaud udělal? Vytvořil několikametrovou drtěnou maketu kostela, tu uchytil ke stropu vzhůru nohama a na drty, odpovdajc samotn konstrukci, zavěoval pytlky se ztě odpovdajc hmotnosti konstrukce. Konstrukce se vlivem ztěe a gravitace zdeformovala do staticky dokonalho tvaru. Skriptovn a parametrick design umoňuj tot, ovem bez nkladnho fyzickho modelu a bez zdlouhavch odměřovn tvaru a jeho překreslovn.

Antoni Gaud (on je někdy odkazoval se na panělskm překladem jeho jmna, tj. Antonio Gaud), (25 června 1852 - 10 června 1926) byl Katalnsk architekt kdo je slavn jeho průkopnickmi, modernistickma designy.

On byl narozen u Reus a vzdělan, a zpracoval vechny jeho ivot v Barcelona, Katalnsko, panělsko.

Jeho prvotiny byly ovlivňovny gothic a Katalnsk architektonick reimy ale on vyvinul jeho vlastn zřeteln sochařsk styl.
V prvnch rokch jeho kariry, Gaud byl silně ovlivňovn francouzskm architektem Eugene Viollet-le-Duc kdo podporoval nvrat k vypracovan formě architektury gothic.

Ale Gaud předčil Viollet-le-Duc, a vytvořil stavby a designy, kter byly velmi originln - nepravideln, fantasticky tvarovan s sloit nouveau uměn- jako vzory. Někteř jeho mistrovskch děl, nejvce pozoruhodně, La Sagrada Famlia mt tměř halucinatorn moc.

On přinese parabolick oblouk, organick tvary přrody a pod vodou do architektury. On tak pouv Catalonian trencads technika zlomench dladic dekorovat povrchy.

On byl zesměňovn jeho současnky, na jeho začtku byt podpralo jen bohatmi průmyslnk Eusebi Gell. Jeho spoluobčan odkazovali Casa Mil jak La Pedrera (kamenolom). George Orwell, kdo zůstval u Barcelona během panělsk občansk vlky, velmi hodně disliked jeho prce.

Jak čas ubhal, ačkoli, jeho prce stala se uznan a on je zvaovn jeden z Katalnska je nejlep a nejjasněj. Japont turist jsou obzvltě zamilovan do jeho prce.

Politicky, on byl ohniv katalnsk nacionalista. (on byl jednou zatčen za mluven v Catalanovi v situaci zvil to nezkonn autoritami.) po jeho pozdněj cel lta, on odeel ze světsk prce a věnoval vechny jeho čas ke katolickmu nboenstv a jeho Sagrada Familia.

On byl kritizovn tramway a jeho mrtvola byla mylenka tramp je protoe jeho neopatrn oděv a jeho neznmo trvaj roky.

Ačkoli potvrzen jako genius, tam je teorie to Gaud byl slep barvy a e to bylo jen v spoluprci s Josep Maria Jujol, architekt 27 roků jeho juniorsk koho on uznal jako genius v jeho vlastn prav, e on produkoval jeho největ prce.

Gaudi hlavn dla v chronologickm pořdku:

• Casa Vicens
• Palau Gell
• Colegio de Santa Maria de Jess
• Santa Coloma de Cervell
• Casa Calvet
• Casa Batll
• Casa Milŕ (La Pedrera) (1905-1907)
• Parc Gell
• Sagrada Famlia

On opustil nvrh předčasně narozenho projektu pro obloha-krabka přitalivost hotelu v New Yorku. To byla inspirace pro projekt rekonstrukce pro Světov obchodn centrum po 11. zř 2001.

Mnoho z těchto prce jsou nalezen v Eixample okrese Barcelona, a tři je, Parc Gell, Palau Gell, a Casa Mil, je UNESCO Světov dědick msta.

Proces dostat Gaud oznmil poehnal Katolickou crkv je podporovn protoe 1992 světskou asociac.

Viz t: architektura

Extern odkazy

Antoni Gaud (on je někdy odkazoval se na panělskm překladem jeho jmna, tj. Antonio Gaud), (25 června 1852 - 10 června 1926) byl Katalnsk architekt kdo je slavn jeho průkopnickmi, modernistickma designy.

On byl narozen u Reus a vzdělan, a zpracoval vechny jeho ivot v Barcelona, Katalnsko, panělsko.

Jeho prvotiny byly ovlivňovny gothic a Katalnsk architektonick reimy ale on vyvinul jeho vlastn zřeteln sochařsk styl.
V prvnch rokch jeho kariry, Gaud byl silně ovlivňovn francouzskm architektem Eugene Viollet-le-Duc kdo podporoval nvrat k vypracovan formě architektury gothic.

Ale Gaud předčil Viollet-le-Duc, a vytvořil stavby a designy, kter byly velmi originln - nepravideln, fantasticky tvarovan s sloit nouveau uměn- jako vzory. Někteř jeho mistrovskch děl, nejvce pozoruhodně, La Sagrada Famlia mt tměř halucinatorn moc.

On přinese parabolick oblouk, organick tvary přrody a pod vodou do architektury. On tak pouv Catalonian trencads technika zlomench dladic dekorovat povrchy.

On byl zesměňovn jeho současnky, na jeho začtku byt podpralo jen bohatmi průmyslnk Eusebi Gell. Jeho spoluobčan odkazovali Casa Mil jak La Pedrera (kamenolom). George Orwell, kdo zůstval u Barcelona během panělsk občansk vlky, velmi hodně disliked jeho prce.

Jak čas ubhal, ačkoli, jeho prce stala se uznan a on je zvaovn jeden z Katalnska je nejlep a nejjasněj. Japont turist jsou obzvltě zamilovan do jeho prce.

Politicky, on byl ohniv katalnsk nacionalista. (on byl jednou zatčen za mluven v Catalanovi v situaci zvil to nezkonn autoritami.) po jeho pozdněj cel lta, on odeel ze světsk prce a věnoval vechny jeho čas ke katolickmu nboenstv a jeho Sagrada Familia.

On byl kritizovn tramway a jeho mrtvola byla mylenka tramp je protoe jeho neopatrn oděv a jeho neznmo trvaj roky.

Ačkoli potvrzen jako genius, tam je teorie to Gaud byl slep barvy a e to bylo jen v spoluprci s Josep Maria Jujol, architekt 27 roků jeho juniorsk koho on uznal jako genius v jeho vlastn prav, e on produkoval jeho největ prce.

Gaudi hlavn dla v chronologickm pořdku:

• Casa Vicens
• Palau Gell
• Colegio de Santa Maria de Jess
• Santa Coloma de Cervell
• Casa Calvet
• Casa Batll
• Casa Milŕ (La Pedrera) (1905-1907)
• Parc Gell
• Sagrada Famlia

On opustil nvrh předčasně narozenho projektu pro obloha-krabka přitalivost hotelu v New Yorku. To byla inspirace pro projekt rekonstrukce pro Světov obchodn centrum po 11. zř 2001.

Mnoho z těchto prce jsou nalezen v Eixample okrese Barcelona, a tři je, Parc Gell, Palau Gell, a Casa Mil, je UNESCO Světov dědick msta.

Proces dostat Gaud oznmil poehnal Katolickou crkv je podporovn protoe 1992 světskou asociac.

Viz t: architektura

Extern odkazy

Architekt a nvrhř Antoni Gaud i Cornet (1852 - 1926) stl v čele secese ve panělsku. Jeho dlo v Barceloně dalo vzniknout některm z nejznmějch pamětihodnost města. Gaud byl průkopnkem ve svm oboru, co se tk pouit barev, struktur a pohybu způsobem do t doby nepředstavitelnm. Jeho prce, hotov i ty nedokončen, svědč o jeho gniu. Hovořte-li o Barceloně, dřve či později skončte u jeho jmna.

Největm Gaudho dlem je katdrla Svat rodiny, Sagrada Famlia, kter se stala symbolem Barcelony. Byl k prci na n povoln rok pot, co stavba započala. Přepracoval důkladně cel projekt a s posedlost pracoval a do sv smrti (hluboce zadumanho ho přejela tramvaj). Je pohřben v kryptě sv milovan stavby. Katalnci se nyn pokouej stavbu dostavět, co je dost nesnadn kol vzhledem k tomu, e Gaud nezanechal dn přesn plny.

V mal čsti katedrly, kter byla dostavěna za Gaudho ivota, stoj podivn sloupy a klenby inspirovan rostlinami.

Gellův palc (1889) byla Gaudho prvn reprezentativn budova v centru města. Dky tto stavbě a jejmu vynalzavmu a originlnmu slohu se stal slavnm po celm světě. Palc byl postaven pro jeho celoivotnho sponzora, hraběte Euseb Gella. Stoj v zk ulici, take průčel lze jen obtně přehldnout narz. Lska k drobnm detailům je pro Gaudho styl typick.

Dům Casa Mil (1906 - 1910) je obvykle nazvn La Pedrera (hromada kamen). Byla to Gaudho posledn stavba předtm, ne byl povoln vst prce na katedrle Sagrada Familia. Bytov dům byl velmi modern, měl dokonce prvn podzemn parkovitě v Barceloně. Nenajdete na něm ovem kus rovn zdi.

Fasda je z přrodnho blho kamene, zdoben černmi eleznmi plastikami od J. M. Jujola. V designu dveř se opakuje hlavn mylenka: jen dn přm linky, prosm. Zl sen kadho sklenře.

Casa Batl na třdě Passeig de Grcia ve čtvrti Eixample je typick dům z prvnch let 20. stolet, navren a postaven pro bohatou katalnskou rodinu.

Na konci 19. stolet pověřil E. Gell Gaudho, aby na jeho pozemcch vybudoval zahradn město. Za Gaudho ivota byly dokončeny pouze zlomky celho dla. Gell park byl pro veřejnost otevřen v r. 1922.

o teoretickm, nicmně velmi hravm vodu do problematiky představil Stefan Krakhofer svůj oceněn projekt soutěe Copper in Architecture, kter zroveň na UEL obhjil jako diplomovou prci. Porota, ve kter zasedal tak Paul Finch, fredaktor prestinho časopisu Architectural Review, projekt velmi vyzdvihovala a srovnvala jej s vysoce profesionlnmi nvrhy praktikujcch architektů. Krakhoferův Pavilon Cu29 byl navren jako průchoz vstavn prostor. V přpravn fzi je vroba makety tohoto velmi amorfnho domu pomoc technologie rapid prototyping. Jak můe vypadat model vyroben touto technologi (kterch je ve skutečnosti vce různch typů zejmna podle pouitho materilu), lze vidět na modelu Take Off House Michala Kutlka.

U v prvn teoretick čsti sv přednky zabrousil Stefan Krakhofer k projektu Cu29, kdy demonstroval, jakm způsobem počtač určil na zkladě zadanch parametrů tvar konstrukce tak, aby průběh sil a momentů podtrhl relnost projektu. Volně parafrzovno, zatmco dřve se navrhl nosnk a pot se spočtal průběh sil, dnes je parametrick design přstupnou monost, jak nechat vzjemně působit tvar konstrukce a průběh sil a pomoc zpětn vazby zskat staticky ideln tvar, odpovdajc vtvarnmu a architektonickmu změru.

Zde si dovolm odbočit k Antoniovi Gaudmu, kter vlastně dělal tot při hledn staticky dokonalho tvaru svho mistrovskho dla, kostela Sagrada Familia. Neměl vak k dispozici sofistikovan software, take jeho model byl fyzick, nicmně vychzel z totonho principu zpětn vazby. Co Gaud udělal? Vytvořil několikametrovou drtěnou maketu kostela, tu uchytil ke stropu vzhůru nohama a na drty, odpovdajc samotn konstrukci, zavěoval pytlky se ztě odpovdajc hmotnosti konstrukce. Konstrukce se vlivem ztěe a gravitace zdeformovala do staticky dokonalho tvaru. Skriptovn a parametrick design umoňuj tot, ovem bez nkladnho fyzickho modelu a bez zdlouhavch odměřovn tvaru a jeho překreslovn.

v